Magdalena Platzová: Terezka jde do Compostely

3. leden 2023

Přišla k nám v pátek a v pondělí ráno zas odešla, v kapse tři mentolové bonbony, které jí dal na cestu můj manžel, v batohu senvič a mandarinku. Neozvala se další tři dny. Odešla do mrazu, mlhy a sněhu, který se rychle blížil, den po jejím odchodu dokonce zbělel i Lyon, což se stane tak jednou za zimu. Přece jen mne přepadly pochyby, zda jsem ji od nás vůbec měla pouštět. Jako bych ji snad mohla nepustit.

Terezce je dvacet čtyři let, došla pěšky z Plzně do Lyonu, trvalo jí to dva měsíce. A jestliže chce, teď, tři týdny před Vánoci, pokračovat v cestě, těžko jí v tom mohu zabránit.

Čtěte také

Vypadá to snad šíleně, těžko pochopitelně, tedy pokud neznáte Terezku. Že se někdo rozhodne jít sám, pěšky, 2239 kilometrů, na podzim a v zimě, přes hory, v botách s měkkými podrážkami, pod nimiž je cítit každý kámen, takže je to skoro, jako by šel bos. Což ostatně Terezka většinu roku dělá, posledních pár let jsem ji v botách neviděla. Ale je fakt, že se setkáváme jen jednou za rok, v létě.

Navíc ji ani do Compostely nevede víra. Věří v boha, ale ne nezbytně toho, kterého tam uctívají. Jeptišky, u nichž přespávala někde v Německu, to prý nemohly pochopit. Jak by někdo mohl putovat do Compostely, když není věřící? Jak by to vůbec dokázal? O co se opírá? Co ji nese? K čemu se modlí? Komu se dává pod ochranu? A proč tam vůbec jde?

Důvody jsou, řekla mi Terezka, spíše praktického rázu. Chtěla putovat, dlouho a sama, ale vydat se jen tak do neznáma si přece jen netroufla. Stezka do Compostely je značená a poměrně organizovaná, obyvatele vesnic, jimiž vede, jsou na poutníky zvyklí.

Čtěte také

Třebaže v zimě jich chodí málo, vlastně skoro nikdo, vůbec se nediví, když spatří osamělou postavu s batohem. Skoro v každé vsi je voda a lidé jsou hodní. I Terezka nad tím s údivem vrtí hlavou. Terezka, která od nikoho nic jiného než dobro nečeká, jako by seděla v dlani milého boha, nebo se nesla na jeho rameni, dokonce i tahle Terezka se diví, jak jsou lidé hodní. Vaří pro ni a strachují se o ni. Strachují se víc, než je jí milé. Ptá se: Jak vůbec může být mezi lidmi válka? Vždyť každý, koho jsem cestou potkala, byl ke mně laskavý.

Když se konečně po třech dnech ozvala, poslala fotky zasněžených luk a psa, který se k ní na část cesty přidal. A také kamenný patník s nápisem Compostela 1600km.

Přes Pyreneje tedy půjde někdy v únoru. Nebo až na jaře?

Za den urazí dvacet až dvacet pět kilometrů.

Čtěte také

Ptala jsem se jí, na co celé dny myslí. Prý dává pozor, aby nezabloudila, pozoruje okolí. Nejkrásnější to bylo ve Švýcarsku, kde šla celé dny kolem jezer, v nichž se zrcadlily hory, a každý den viděla, jak se k ní zas o něco přiblížil sníh. Myslí na lidi, které potkala, na jejich příběhy. Internet na cestě nemá, jen telefon. Necítí se osamělá a není jí smutno.

Ze začátku to prý bylo trochu zvláštní, nevědět, kde bude večer spát, ale pak si na to zvykla a teď už jí to vůbec nepřijde divné, ani ta vzdálenost.

Nedá se říct, že Terezce závidím. Myslím na ni a v duchu s ní putuji, třebaže zůstávám na místě.

Před odchodem z Lyonu mi řekla: Někdy mi vrtá hlavou tohle. Všichni mi toho tolik dávají, ale co já? Jak jim to mohu oplatit?

Čtěte také

Nevidí, jak velký dává dar, když přichází s tou svojí důvěrou. Nemůže to vidět, protože tyhle věci začne člověk chápat, až když přestanou být samozřejmé.

Jsem Terezkou obdarovaná a vím, že přesně takhle se cítí i ostatní lidé po cestě do Compostely, kteří jí nabídli nocleh a jídlo. Ale protože jí to nemohu vysvětlit, to jednou objeví sama, říkám: Nedělej si s tím hlavu. Však ty to jednou někomu oplatíš.

autor: Magdalena Platzová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.