Narodila se v roce 1985 v Praze, kde vyrostla a prožila většinu dosavadního života. Studia humanitní vzdělanosti na Univerzitě Karlově v Praze jí přivedla k psaní o fakultním dění a následně do redakce zpravodajství MF DNES. Tam strávila celkem pět let a zároveň pokračovala ve studiu oboru Orální historie – soudobé dějiny. Magisterské studium ukončila v roce 2014 diplomovou prací nazvanou Sňatek v době normalizace: Příběhy žen, které se vdaly mezi lety 1970 a 1989.
V rámci své agendy se často věnovala kulturnímu dění, její největší vášní bylo a je divadlo. Nikdy ho nehrála, ale chtěla by. Přitahuje ji klasická i méně klasická činohra a improvizace. V její knihovně najdete všechno, co kdy česky vyšlo od Milana Kundery.
V roce 2013 dostala nabídku přejít z tištěného deníku do Českého rozhlasu, konkrétně pražské a středočeské redakce zpravodajství. Ráda přijala a v rozhlasové práci se našla. Ačkoli redakci po dvou a půl letech opustila a na dva roky odjela do Anglie, kde často a ráda sbírala poznatky o tamním dramatickém umění. Po návratu se vrátila k rozhlasové práci, tentokrát na stanici Vltava. Přispívá do kulturně-publicistického pořadu Mozaika, kde můžete slyšet její reportáže nebo rozhovory.
Ráda si rozšiřuje obzory. Pokud ji nepotkáte v divadle, tak buď cestuje, sportuje (aspoň se o to snaží) nebo čte. Má ráda smích, moravské víno a život.
Všechny články
-
V pasáži Divadla Komedie bývala nejmodernější šermírna v Evropě a také Divadlo Vlasty Buriana
Ačkoli dodnes nese nápis Pasáž Vlasty Buriana, Pražané ji mají nejspíš spojenou hlavně s Divadlem Komedie.
-
Vzdušná a křehká pasáž Černá růže nesla původně jméno Bondy. Dnes má zase vzhled z 30. let
Ačkoli to může znít překvapivě, jednu z nejzajímavějších funkcionalistických pasáží v Praze najdeme v domě z poloviny 19. století.
-
Pasáž Adria připomíná renesanční italské radnice. Měla především ohromit
Palác Adria na nároží Jungmannovy ulice a Národní třídy v Praze byl postaven v letech 1922 a 1925 ve stylu rondokubismu italskou pojišťovnou Riunione Adriatica di Sicurtà.
-
Tři životy Dmitrije Šostakoviče na Vltavě. Trilogie o sovětském skladateli řeší problém svědomí
Původní rozhlasový seriál Tři životy Dmitrije Šostakoviče vypráví o vzestupech a pádech geniálního skladatele na vlnách totalitní moci.
-
Současná podoba pasáže Světozor je z roku 1947. Býval tu slavný Kinoautomat
Jednou z nejživějších pražských pasáží je Světozor v původním paláci České banky (zvaném také pasáž Ligna), který byl postaven v letech 1914 až 1918.
-
Nejmodernější kino, divadlo i taneční kavárna. Život v pasáži Alfa téměř pohasl
Ačkoli si to dnes lze stěží představit, pasáž Alfa ve funkcionalistickém obchodním paláci U Stýblů bývala chloubou Václavského náměstí.
-
Palác Koruna byl známý pro svůj Automat Koruna. Ještě předtím tam lákaly podzemní lázně a kino
Jednou z nejkrásnějších a historicky první dokončenou pražskou pasáží byla v roce 1914 Koruna v pozdně secesním paláci téhož jména ve spodní části Václavského náměstí.
-
Cenu Jindřicha Chalupeckého získal Andreas Gajdošík za aktivistický on-line projekt
Cena Jindřicha Chalupeckého, založená v roce 1990, se mění. Letos se mezi finalisty dostala méně známá jména tvůrců, kteří tvoří především v negalerijním prostředí.
-
Víte, kde najdete největší pasážový labyrint v Praze? V přízemí paláců Lucerna, Rokoko a U Nováků
Nový seriál Mozaiky o historii i současnosti pražských pasáží jsme zahájili v přízemí Paláce Lucerna. Dnes se do Vodičkovy ulice vrátíme.
-
Havel jí říkal Bazar. Dnes do pasáže Lucerna opět proniká denní světlo
Asi nejslavnější pražskou pasáž najdeme mezi Vodičkovou a Štěpánskou ulicí v Paláci Lucerna. Stavba tohoto městského paláce začala v roce 1907 jako podnikatelský sen.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 11
- 12
- 13
- 14
- 15
- …
- následující ›
- poslední »