Pasáž Adria připomíná renesanční italské radnice. Měla především ohromit
Palác Adria na nároží Jungmannovy ulice a Národní třídy byl postaven v letech 1922 a 1925 ve stylu rondokubismu italskou pojišťovnou Riunione Adriatica di Sicurtà. Stavbu navrhl jeden z nejslavnějších německých architektů v Praze Josef Zasche, její interiér je ovšem dílem architekta Pavla Janáka.
„Na první pohled je znát, že budova nevychází z české architektury, ačkoli je navržena ve stylu, kterému se říká národní styl, rondokubismus nebo obloučkový styl. Překvapí nás těžká hmota celého paláce členěná několika věžemi, která odkazuje na italské renesanční radnice,“ popisuje architektka a pedagožka FA ČVUT v Praze Michaela Brožová.
Že v paláci sídlila pojišťovna, zjistíme i důkladným prozkoumáním podlahy centrální dvorany, na které najdeme kamenné mozaiky s vyobrazením nejrůznějších katastrof, jako je například požár domu.
Na výzdobě paláce se podíleli Otto Gutfreund, Jan Štursa, František Anýž, Karel Dvořák nebo Bohumil Kafka. „Budova i interiér pasáže jsou příkladem bohatě zdobené skulpturální architektury, která nese mnoho symbolů a odkazů,“ říká architektka.
Čtěte také
Dnes tu sídlí Divadlo Bez zábradlí, původně však v podzemí fungovalo kino. „Úpravu objektu pro divadelní provoz provedli architekti František Cubr, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný, autoři Československého pavilonu pro světovou výstavu EXPO 58 v Bruselu. V roce 1959 tu zahájilo provoz multimediální divadlo Laterna magika, které mělo premiéru právě v Bruselu,“ říká Michaela Brožová a dodává, že v 60. letech tu zázemí našlo Divadlo za branou režiséra Otomara Krejči. V roce 1972 však bylo z ideologických důvodů pod záminkou nevyhovujících požárně bezpečnostních podmínek zrušeno výměrem Ministerstva kultury.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Jaroslav Boček: Případ doktora Karpety. Detektivka o zmizelém muži a otázkách jeho (ne)smrtelnosti
-
Helena Benešová: Šerloček. Když se z dětské hry na detektiva stane tragická záležitost
-
Alain-Fournier: Kouzelné dobrodružství. Obraz citového života mladých na přelomu 19. a 20. století
-
Abel Posse: Psi z ráje. Objevil Kolumbus ztracený ráj?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.