Nejmodernější kino, divadlo i taneční kavárna. Život v pasáži Alfa téměř pohasl, dům nad ní zeje prázdnotou

„Původně tu stály dva nízké spojené domy se středověkým jádrem a průjezdem do dvora, což mohlo jejich majitele, knihkupce a nakladatele Václava Stýbla, inspirovat k vybudování pasáže a jejímu propojení s Františkánskou zahradou,“ říká o historii domu postaveného v letech 1927 až 1929 architektka a pedagožka FA ČVUT v Praze Michaela Brožová.

Sedmipodlažní palác obsahoval kromě obchodních a administrativních prostorů i výraznou společensko-kulturní náplň: dokládá to i vývěsní štít kina Alfa. V 60. a 70. letech to bylo s kapacitou 1 200 míst největší pražské kino a bylo vybaveno nejmodernějšími technologiemi. „Ve 30. letech tu měl dokonce premiéru první český zvukový film,“ upozorňuje architektka.

Uvnitř pasáže stojí za pozornost hlavně železobetonová klenba vyplněná sklobetonovými tvarovkami, která je vyčištěná, a tak stropem proniká denní světlo. Klenba vycházející z podélného tvaru pasáže může leckomu připomínat obrácenou loď. „Svým způsobem je to tvarově ojedinělá konstrukce v Praze,“ dodává Michaela Brožová.

Čtěte také

OBRAZEM: Pražské pasáže – město ve městě. Prohlédněte si srovnávací fotografie a galerii

V ochozu pod klenbou kdysi pulzoval život taneční kavárny Boulevard, později přejmenované na kavárnu Alfa. Se svými 900 metry čtverečními to byla ve své době největší pražská kavárna. V pokračování nezastřešené části pasáže pak najdeme nízkou přístavbu, v jejímž podzemí sídlilo od roku 1934 divadlo. „Dlouhá léta tu působil soubor herce a režiséra Oldřicha Nového, v 60. letech prostory obsadilo Divadlo Semafor, které tu fungovalo až do začátku 90. let,“ říká Michaela Brožová. Současný stav pasáže je podle ní poněkud neutěšený, a ačkoli byla opravena klenba a některé části zrekonstruovány, na své vzkříšení celý palác U Stýblů teprve čeká.