Havel jí říkal Bazar. Dnes do pasáže Lucerna opět proniká denní světlo

Stavba první části paláce začala v roce 1907, slavnostně otevřen byl o Vánocích 1920. „Vácslav Havel chtěl vybudovat palác, který by reprezentoval město, sloužil by jeho obyvatelům a ve kterém by fungovaly obchody, ale i kultura nebo sport,“ říká architektka a pedagožka z FA ČVUT v Praze Michaela Brožová.

13 fotografií

Už když Václav Havel stavěl první část Lucerny, uvažoval o pasáži, která by propojila ulice Vodičkova a Štěpánská. Svůj nápad realizoval ve druhé etapě stavby paláce směrem do Štěpánské, s níž Havlovi pomáhal statik Stanislav Bechyně, který navrhl železobetonovou monolitickou konstrukci. Velký sál Lucerny byl největším společenským sálem Prahy a funguje od svého otevření, stejně jako zdejší kino, dodnes bez přerušení provozu.

Ačkoli styl paláce lze označit za eklektický, je výtvarně jednotný. „Havel nazýval pasáž Bazarem. Říkalo se tak i pařížským pasážím, protože tehdy byla v módě orientální kultura a orientální nádech můžeme v Lucerně najít dodnes,“ říká Michaela Brožová. Provoz Lucerny nepřerušila druhá světová válka, ani následné znárodnění v roce 1952. Druhá polovina 20. století však obecně pražským pasážím příliš nepřála.

„Protože nebylo umožněno soukromé podnikání, na kterém byly pasáže založeny, celý komplex mírně upadal. Ale Lucerna díky Velkému sálu a biografu žila pořád. A po roce 1989 byla vrácena potomkům původních majitelů a dnes je v držení Ivana a Dagmar Havlových,“ popisuje architektka. Aktuálně také pokračuje rekonstrukce paláce.

Do pasáže proniká denní světlo, což nebylo v éře socialismu běžné.|foto: Tomáš Vodňanský,Český rozhlas

A co by při procházení zdejší pasáže určitě nemělo uniknout naší pozornosti? Nejen mramorové schodiště, nebo výhled z kavárny. Stojí za to zvednout hlavu a prohlédnout si skleněnou kopuli u pokladny kina nebo strop dvorany tvořený dutými skleněnými tvarovkami, kterými do pasáže proniká světlo. A Michaela Brožová říká: „Jsou nově renovované, takže do pasáže proniká denní světlo, což nebylo v éře socialismu běžné. Většina pasáží tehdy potemněla. A to nejen obrazně, protože už v nich nebylo tak živo, ale také proto, že sklobetonové střechy byly zakryty asfaltovými pásy, aby neprotékaly. Lucerna je jedna z prvních pasáží, další je třeba pasáž Národní banky od architekta Roitha, která má nově rekonstruovanou klenbu sklobetonovou.“