Pasáž Myslbek spojuje Nové a Staré Město. A je dokladem proměny pražských pasáží

Palác Myslbek
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Palác Myslbek

V závěrečném dílu seriálu o pražských pasážích se ze zlaté éry 20. a 30. let přesuneme blíž k současnosti. Podíváme se totiž do jedné z porevolučních pasáží, a to pasáže Myslbek, která spojuje ulici Na Příkopě a Ovocný trh, tedy Staré a Nové Město. Její oficiální název Myslbek Shopping Gallery odkazuje k primární funkci této pasáže – sem se zkrátka chodí hlavně nakupovat. A proč nese jméno sochaře Josefa Václava Myslbeka?

„Upomíná na pavilon Spolku výtvarných umělců Myslbek, který tu stával od 30. do 50. let. Spolek v něm pořádal národní výstavy výtvarného umění,“ říká architektka a pedagožka Fakulty architektury ČVUT Michaela Brožová.

Pavilon stál v místě největší proluky ve vnitřní Praze, která vznikla poté, co se Česká banka Union rozhodla vybudovat své nové sídlo na větší parcele. Kvůli projektu byla v roce 1930 stržena nejen budova banky, ale také pět historicky cenných domů směrem na Ovocný trh. Velkorysý projekt ale nebyl nikdy realizován a proluka tu, s výjimkou fungování pavilonu Myslbek, byla až do 90. let.

„V roce 1992 vyhrál návrh dvojice Zdeněk Hölzel a Jan Kerel, kteří spolu s francouzským architektem Claudem Parentem navrhli palác Myslbek,“ říká Michaela Brožová a ukazuje, že jednolité, prosklené fasádě domu v ulici Na Příkopě dominuje velká ocelová brána, která symbolizuje vstup do Starého Města.

Palác Myslbek

Uvnitř vidíme, že pasáž má tvar bajonetu, dvě rovná křídla se stýkají v centrální kruhové dvoraně. Interiér pasáže odpovídá spíše vnitřním prostorům obchodních domů nebo velkých nákupních center, která se dnes staví. Dá se říci, že tato pasáž předjímá určitý trend, který se později rozšířil,“ vysvětluje architektka s tím, že nové pasáže dnes vznikají hlavně v obchodních a administrativních palácích.

Pod stropem centrální dvorany pasáže Myslbek je zavěšená skleněná instalace designéra Maxima Velčovského. „Podle slov autora představuje jakýsi energetický vír. Setkává se tu dynamická energie z ulice Na Příkopě a klidnější energie Starého Města,“ říká Michaela Brožová a venku na Ovocném trhu upozorňuje, že zde je fasáda členěná na pět částí, které evokují pět historicky cenných zbouraných domů.

Spustit audio

Související