Stylová vytříbenost dělá z pasáže Merkur jednu z nejkrásnějších v Praze. Na své oživení ale teprve čeká

19. prosinec 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Štěpánská pasáž

Poslední pražskou pasáží vybudovanou před druhou světovou válkou byl Merkur. Tato pasáž spojuje ulice Štěpánskou a Ve Smečkách a lidé ji dnes znají možná spíše jako Štěpánskou. Ještě dnes v ní docela dobře pochopíte, proč si ji v roce 1987 vybral režisér Vít Olmer pro natočení několika záběrů filmu Bony a klid o světě veksláků, kteří za socialismu v některých skrytých pražských pasážích působili.

Pasáž je součástí komplexu nájemných a bytových domů od architekta slovenského původu Eugena Rosenberga z roku 1938. „Eugen Rosenberg byl žákem Josefa Gočára a ve 20. letech absolvoval stáž u Le Corbusiera. Tady dostal úkol postavit dva nájemní domy na složité, velmi dlouhé a úzké parcele, která má nepravidelný tvar a nestejný výškový sklon. Vyřešil to tak, že navrhl domy o nestejné výšce a šíři a propojil je pasáží,“ popisuje architektka a pedagožka FA ČVUT Michaela Brožová.

Pasáž byla především spojnicí dvou ulic, takže žádné kino nebo divadlo bychom tu ani ve 30. letech nenašli. „Pro její stylovou vytříbenost a materiály, které Rosenberg s velkou elegancí použil, ji ovšem znalci pasáží pokládají za jednu z nejkrásnějších. Její interiér je v Praze výjimečný. Bohužel, na své oživení stále čeká,“ dodává Michaela Brožová.

Štěpánská pasáž

Do čtyřikrát lomené pasáže se dvěma dvoranami byste před pár lety vstupovali téměř s obavami. A dodnes působí poněkud potemněle a omšele. Od letošního roku se ovšem pasáž revitalizuje a postupně znovu ožívá. „Existují iniciativy, které vedou k lepší údržbě a oživení pasáže, u východu do Štěpánské ulice vznikla nová kavárna a v podzemí klub,“ říká architektka a cestou pasáží upozorňuje na původní detaily, chromované rámy vstupních dveří a madla, původní zvonky nebo sklobetonovou, ovšem značně poškozenou, klenbu, která propouští denní světlo. Na stěnách ovšem také najdeme různé nápisy a jiné zásahy vandalů.

Čtěte také

Ve dvoraně nejblíž  Štěpánské pasáže stojí za pozornost jedna zajímavost – gotický portál, do kterého je vložená kamenná deska. Ta připomíná, že tu od roku 1381 stával středověký dům zvaný U Hřebeckých. „Dva průchozí domy, které tu stály, založily tradici průchodu a později pasáže, která je tu dnes,“ uzavírá Michaela Brožová.

Ve třech výlohách v blízkosti vstupu ze Štěpánské funguje také Galerie Ferdinanda Baumanna, jejíž výstavní program se zaměřuje na současné umění.

autoři: Alena Rokosová , tvod
Spustit audio

Související