Vzdušná a křehká pasáž Černá růže nesla původně jméno Bondy. Dnes má zase vzhled z 30. let

17. prosinec 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pasáž Černá růže

Ačkoli to může znít překvapivě, jednu z nejzajímavějších funkcionalistických pasáží v Praze najdeme v domě z poloviny 19. století. Jde o pasáž Černá růže, která propojuje ulice Na Příkopě a Panská. Jejím autorem je Oldřich Tyl, jeden z nejvýznamnějších funkcionalistických architektů a autor v té době asi největší stavby v tomto stylu v Evropě – Veletržního paláce.

„V 19. století tu vznikl neoklasicistní dům s rokokovou mříží na obou balkonech. Ve znaku má černou růži na zlatém poli, což byl název původního domu. Je velmi překvapivé, že projdeme-li tímto domem, dostaneme se do úplně jiné dimenze. Pasáž se v ovšem v době svého vzniku ve 30. letech jmenovala po majiteli domu, kterým byl předseda Obchodní a živnostenské komory Bohumil Bondy,“ popisuje architektka a pedagožka FA ČVUT v Praze Michaela Brožová.

Pasáž se dvěma dvoranami byla součástí obchodního paláce Bondy, který vznikl na parcele ve tvaru písmene L, a propojila ulice Na Příkopě a Panská. „Palác ve stylu pražských městských paláců soustřeďoval mnoho funkcí, byly tu nejen komerční prostory a obchodní plochy, ale také byty. Dům byl vystavěn z železobetonu, přitom pasáž působí vzdušně a křehce. Je to tím, že jsou tu vestavěné dvoupodlažní ochozy ze sklobetonu,“ vysvětluje architektka.

V 60. letech byla pasáž upravena v tzv. bruselském stylu a bylo do ní vsazeno dvojité šnekovité schodiště. V 90. letech byl pasáži vrácen její původní funkcionalistický vzhled. „Došlo k odstranění nánosů z 60. let včetně zmíněného schodiště, čehož mnozí pamětníci litovali. Ale pasáž šla s dobou a byly sem například vloženy eskalátory,“ popisuje Michaela Brožová. A dodává, že pasáž Černá růže je skvělým dokladem stavební kultury 30. let minulého století.

autoři: Alena Rokosová , tvod
Spustit audio