Vladimíra Bezdíčková
Zaštiťuje programovou řadu Osudy a přispívá do dalších literárních řad a cyklů.
Narodila jsem se ve Vlašimi a šťastně zde prožila kus života. Po vystudování Pedagogické fakulty UK Praha (obor Český jazyk a literatura a Hudební výchova) a dočasném ověřování si pedagogických schopností na základní škole jsem v roce 1995 nastoupila jako slovesná redaktorka do Redakce publicistiky a kulturního zpravodajství ČRo Vltava. Akčnost, nutnost být stále v pohotovosti, redakční všestrannost takového působení mě bavila a těšila, přesto jsem neodolala a v roce 2007 nadšeně zakotvila jako slovesná redaktorka v literární redakci ČRo Vltava, kde jsem převzala starost zejména o literaturu skandinávskou. Od té doby vyhledávám ve stozích knih ty pravé texty pro rozhlasové vysílání, upravuji je pro následné natáčení, oslovuji překladatele a spisovatele s návrhy na rozhlasové pořady. Je to činnost tvůrčí, dobrodružná, nikdy nekončící.
V současné době přispívám do pravidelných vltavských řad a cyklů (od četeb na pokračování, přes schůzky s literaturou až po poezii), ale účastním se svými autorskými pořady i speciálních vysílacích projektů stanice. Dramaturgicky zaštiťuji programové řady Sny, Stránky na dobrou noc a Osudy. Při přípravě pořadů pro tuto řadu rozhlasových memoárů se setkávám (stejně jako moji spolupracovníci a kolegové) s mnoha pozoruhodnými osobnostmi a práce je to krásná, náročná a vždycky obohacující.
Mimo rozhlas nacházím potěšení v hudbě, přírodě, v setkávání se s blízkými a spřízněnými lidmi, ovšem v poslední době stále častěji přidávám i ticho.
Všechny články
-
Guzel Jachina: Zulejka otevírá oči. Příběh ženy čelící nesvobodě ve Stalinově Rusku
Debut mladé tatarské spisovatelky je napsán ve stylu klasických ruských románů, ve kterých se podrobně zkoumá úděl člověka na pozadí velkých dějinných událostí.
-
Stoupnout a rozpažit na přímce. Výběr z poezie sochařky a básnířky Ellen Jilemnické
V celku své sochařské tvorby se Ellen Jilemnická pokouší nahlédnout daný objekt jako na dokument, už od šedesátých let také píše meditativně laděnou, lyrickou poezii.
-
Harry Martinson: Aniara. Literárně-hudební pásmo z apokalyptické utopie švédského autora
Vrcholem tvorby Harryho Martinsona, nositele Nobelovy ceny za literaturu, je bezesporu báseň Aniara. Poprvé byla vydána roku 1956 a autora proslavila po světě.
-
O jednom, co naslouchá kamenům, Scéna z ghetta v Benátkách. Dvě povídky Rainera Marii Rilkeho
Dva texty německého pražského básníka ze souboru povídek Příběhy o milém Pánubohu.
-
Rainer Maria Rilke: Žebrák a pyšná slečna, Jak přišel náprstek k tomu, že se stal milým Pánembohem
Dva texty německého pražského básníka ze souboru povídek Příběhy o milém Pánubohu.
-
Selma Lagerlöfová: Podivuhodná cesta Nilse Holgerssona Švédskem
Pořad vysíláme symbolicky při zakončení našeho půlročního předsednictví Rady EU, kdy štafetu od ledna 2023 přebírá právě Švédsko.
-
Jan Čep: Cesta na jitřní. Povídka ze sbírky Zeměžluč
Tma té noci byla podivně živá, prostoupená prýštěním tajemného světla a jasnost andělských křídel našeho dětství v ní zanechala nehasnoucí stopy.
-
Napínavé povídky Ruth Rendellové, autorky inspektora Wexforda
Hra s ohýnkem a Mrkaná. Lucie Štěpánková čte dva příběhy proslulé anglické krimi spisovatelky. Premiéru poslouchejte on-line.
-
Sylvain Tesson: V sibiřských lesích. K životu stačí kamna na dřevo a okno s výhledem na jezero
Co když svoboda spočívá v panství nad časem? Co když se štěstí zakládá na možnosti být sám? Martin Finger čte z knihy francouzského spisovatele a cestovatele.
-
Vladislav Chodasevič: Město rozchodu. Úvaha ruského exilového básníka o italských Benátkách
Zachytit a pojmenovat stavy duše, vyjádřit napětí mezi sebou a světem. Zásadní téma Chodasevičovy spirituální poezie se promítá i do jeho úvahy o Benátkách.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- …
- následující ›
- poslední »