Čápi, Pastýřka a kominíček, Loutkář. Půvabné i rafinované pohádky Hanse Christiana Andersena

Hans Christian Andersen (1805–1875) je v českých zemích označován slovem „pohádkář“. Jeho texty podle databáze UNESCO patří k nejpřekládanějším titulům všech dob, celkem byly převedeny do více než sto padesáti jazyků a patří k celosvětově nejrozšířenější četbě. Právě v pohádkách vyjadřoval Andersen své pocity a životní zkušenosti pravděpodobně mnohem upřímněji než například ve svých cestopisech, jakkoli jich napsal dost. Život totiž prožil zejména v penzionech, po hotelích nebo na cestách. Vyjel na třicet zahraničních cest a v cizině strávil celkem devět let.

Autor sice děti zpočátku za příjemce označoval, svá krátká vyprávění opatřoval titulem Pohádky vyprávěné dětem, ale po roce 1841 od sousloví upouští. Jeho pohádky jsou rafinované a ukrývají řadu narážek a významů určených zejména dospělému čtenáři.

Jak píše ve své knize o dánském spisovateli skandinavistka Helena Březinová: „Andersen byl výtečný stylista, každé slovo odvažoval na lékárnických vahách, jeho prózy v dánštině i dnes působí mimořádně živě a nesou v sobě mnoho prvků, jež onen prvotní dojem dětskosti a naivity výrazně podrývají.“