Prasklá kde duha se klene. Pásmo z veršů a próz Richarda Weinera

Narodil se roku 1884 v Písku v židovské měštanské rodině. Stal se inženýrem chemie, ale spořádanou občanskou existenci, kterou od něho zřejmě očekávala rodina, vedl jen do roku 1912. Tehdy odjel do Paříže a od té doby už žil jen pro literaturu.

První světovou válku prodělával Weiner na srbské frontě, zažil krvavé boje v poli, jak o tom svědčí jeho korespondence i povídky z knihy Lítice, nervově se zhroutil a roku 1915 byl superarbitrován. Po válce odjel znovu do Paříže jako dopisovatel Lidových novin a z tohoto dobrovolného exilu zajížděl domů jen načas a trvale jen pro smrt, kterou mu přivodila rakovina žaludku v roce 1957.

Weiner začínal mezi léty 1913–18 verši, ale první osobitosti dosáhl v povídkových prózách Litice, Netečný divák a Škleb mezi roky 1916–19. Jako básník se stal nezástupným až trojicí sbírek Mnoho nocí, Zátiší s kulichem, herbářem a kostkami a Mezopotamie, které následovaly za sebou rok co rok 1928, 29, a 30. K nim se váže i kniha próz Lazebník z téhož údobí, kterou sám Weiner označil jako svou poetiku. Dílo se pak završuje Hrou doopravdy obsahující dvě prózy: Hru na čtvrcenou a Hru na čest na oplátku.