Pavel Molek: Smetana. Dramatická minisérie o životě v hudbě s Jaroslavem Pleslem v titulní roli

V roce 1847 je třiadvacetiletý Bedřich Smetana zmítán hned dvojí touhou – neopětovanou láskou ke krásné Katy Kolářové a přáním vyniknout jako hudebník. Je plný ctižádosti a vědomý si svého tvůrčího potenciálu. Když v květnu 1884 umírá, má za sebou posledních deset let života v hluchotě, která ho zasáhla na vrcholu skladatelských sil a v níž vznikla nemalá část jeho díla.

Dramatický oblouk, který mezi těmito body vyklenou skladatelovy osudy, je příběhem výjimečné tvůrčí osobnosti, vystavené v průběhu let těžkým zkouškám – smrti tří dcer a milované ženy, odloučení od domova v dalekém Švédsku, nepochopení a osobní zášti, které přicházejí ruku v ruce s uměleckými úspěchy – včetně nejtěžšího soupeře v podobě ztráty sluchu.

Pro Pavla Molka jsou Smetanovy osudy ale také obrazem emancipace české kultury, tak jak ji formovaly přední osobnosti společenského života od Karla Havlíčka Borovského a Františka Ladislava Riegra k Janu Nerudovi či Elišce Krásnohorské. 

Bůhví, jaké to podivné kouzlo je ve Smetanově hudbě! Slzy vyhrknou člověku při místech něžných a při jiných vstaneš ze sedadla svého a ani nevíš, že jsi již vstal…
Jan Neruda, 1868

A nad tím vším zní známými i nečekanými tóny Smetanova hudba jako doklad jedinečného talentu a jako základ novodobého českého hudebního myšlení. Jakub Rataj bohatě a nápaditě cituje z hudebních děl – od prvních opusů až k vrcholným operním a symfonickým skladbám – a právě hudba přebírá často v dramatickém vyprávění klíčovou úlohu, myšlenkovou i emoční. Velký podíl na celkovém hudebně zvukovém řešení má také mistryně zvuku Jitka Špálová.

Ztvárnění Smetanova mnohovrstevného charakteru, navíc ve věkovém rozpětí od prudkého mladíka po starého nemocného muže bylo pro Jaroslav Plesla velkou hereckou výzvou. Ujal se jí s mimořádnou vnímavostí pro Smetanův vnitřní svět a hudební cítění, s pevným gestem i smyslem pro proměnlivost v detailu.