Preparát, Skopcoglobin, Opálové oči a další povídky Gustava Meyrinka

Gustav Meyrink (1868–1932), vlastním jménem Gustav Meyer, byl německy píšící spisovatel hluboce ovlivněný atmosférou staré Prahy a jejím ghettem. V jeho díle se snoubí mystika s ironií a fascinací tajemnem. Nemanželský syn württemberského ministra a herečky se usadil v Praze roku 1884, kde vedl bohatý společenský život mezi umělci a mystiky.

Jedním z jeho nejbližších přátel byl i nekorunovaný král pražské bohémy, spisovatel Paul Leppin. Meyrink se objevuje nejen v několika jeho vzpomínkových textech – Leppin ho v postavě pana Nikolause zvěčnil i ve svém slavném pražském strašidelném románu Severinova cesta do temnot.

Meyrink v Praze spoluzaložil lóži U Modré hvězdy a věnoval se studiu kabaly, buddhismu a okultismu. Kvůli konfliktům s měšťanstvem a falešnému obvinění z podvodu Prahu opustil, aby se nakonec usadil na břehu jezera v německém Starnbergu, kde nakonec i zemřel. 

Čtyři měsíční bratři

Stříbrný kotouč se choulí bahnitým vodám do klína, vzduchem letící bělavé drobty při dopadu čeří vodu. Dar pro měsíc, ten žádá si svou potravu. Hrabě má svého komorníka a v něm svého oddaného pomocníka, a tak na zavolání stojí hadí lampa v koutě, studniční voda je nalita v míse, měsíc svítí na svém místě, daleko na obloze. Avšak prázdné místo v našich hrudích, blízko srdci, je zalito měsíčním světlem a světem sviští na plavém koni velepíseň strachu a nenávisti. Ráno se vše mění, v čirých vodách zrcadlí se den. Byl to jen sen? A kde komorník má pána?

Jak dr. Paupersum přinesl své dceři rudé růže

Unaveného doktora Paupersuma vyzve v kavárně elegantní neznámý k partičce šachů. Muži se spolu ponoří do hovoru a neznámý muž vyzvídá na doktorovi, jak je možné, že je bez stálého zaměstnání, a poté mu nabízí bizarní způsob, jak by mohl rychle přijít k velkému obnosu peněz. Doktor nad nabídkou uvažuje a přemýšlí, že by z částky mohl dopřát své nemocné dceři potřebné léky. Ovšem za jakou cenu? Po chvíli mu dochází, že by si nejvíce přála kytici rudých růží. Své dceři nakonec rudý dárek skutečně přinese – ovšem jinak, než by si kdokoli z nich přál.

G. M.

Už jednou z města vypuzený extravagantní Amerikán George McIntosh se vrátil. A opět dráždí nejen svým zbohatnutím, ale i vystupováním a tvrzením o vlastnictví zázračného přístroje na indikaci zlata v zemi. Má očividně značný vliv v politických kruzích a na první pohled chaoticky kupuje jeden dům za druhým. Nikdo netuší, že to všechno je vpravdě ďábelský plán.

Iniciály v názvu povídky jsou stejně tak iniciálami jména jejího hlavního hrdiny, jako jsou i iniciálami jména jejího autora. Ta shoda není náhodná. Stejně jako fiktivní hrdina povídky, tak i autor Gustav Meyrink byl z Prahy vyštván vinou měšťácké nesnášenlivosti a policejní šikany. A čemu se nelze ubránit v reálném životě, s tím je možné se vypořádat alespoň ve fantazii.

Skopcoglobin

Světoznámý bakteriolog učinil prý objev ohromujícího dosahu. Zajímá se o něj ministr války, na burzách se spekuluje o jeho finančním významu. Profesor dostane k dispozici značné finanční prostředky na uskutečnění výzkumné cesty na Borneo. Proč? To nikdo neví. Po čase přijde zpráva, že profesor na Borneu zahynul, roztrhán orangutany. Tajemství jeho údajného objevu se zdá být navždy nerozluštěno. A přece se po letech objeví svědectví o podstatě experimentu, který se vymknul kontrole.

Ve fantazii autora povídky, německy píšícího pražského spisovatele přelomu 19. a 20. století Gustava Meyrinka, se zrodila poněkud dystopická vize, nápadně podobná pozdější varovné fikci Karla Čapka v románu Válka s mloky.

Preparát

Fantastické příběhy Gustava Meyrinka jsou typickými reprezentanty autorovy „černé romantiky“. Praha se v nich stává místem tajemným a hrůzostrašným, domy netvoří pouhé vnější kulisy – v jejich bizarních a děsivých interiérech vrcholí napětí příběhu strašlivým prožitkem.

Povídka z „města s tajemně tlukoucím srdcem“, tedy z Meyrinkovy staré Prahy, začíná naléhavým rozhovorem v kavárně Radecký a končí v pracovně perského doktora Darašekoha, kde hrdinové Meyrinkova vyprávění najdou... Ale to už si raději poslechněte sami, máte-li dost odvahy.

Opálové oči, Tajemství zámku Hathaway

Děsivé tajemství uhrančivé krásy opálu a tragikomický příběh zkázy jednoho prastarého hraběcího rodu. Dva tajuplné příběhy z povídkového souboru Kouzelný roh německého šosáka.

Obrazy vepsané do vzduchu

Beletrizovaná verze Meyrinkova pražského „odloženého sebevražedného výstřelu“. V kritickém okamžiku mu totiž život zachránila podivuhodná náhoda: Za svého pražského pobytu, vyčerpán neustálými konflikty, se Meyrink rozhodl pro sebevraždu. Když si ale přikládal ke spánku browning, všiml si, že mu někdo strká pod dveře jakési papíry. Odložil sebevražedný výstřel, aby se podíval, oč jde. Byly to prospekty na okultistickou literaturu, které ho tak zaujaly, že od svého úmyslu upustil. Záhy se začal věnovat tajným vědám.