Stoleté povídky Františka Langera, Zdeňka Matěje Kuděje, Karla Konráda a Karla Poláčka

4. leden 2026

V novém roce se vydáme proti proudu času o rovných sto let zpátky. Které povídky si mohli naši předkové přečíst v roce 1926, ať už v knížkách nebo na stránkách dobových novin a časopisů? Poslechněte si několik z nich – online po dobu osmi týdnů po odvysílání.

František Langer: 7 hodin 35 minut
Účinkuje Milan Neděla
Připravila: Dagmar Jaklová-Oravová
Režie: Jan Tůma
Natočeno: 1991
 
Zdeněk Matěj Kuděj: Pantáta Janeček
Účinkuje: Jiří Štěpnička
Připravil: Jiří Vondráček
Režie: Vlado Rusko
Natočeno: 2001
 
Karel Konrád: Lupiči pokladen, Člověk tak zvaný švorcový, Esej o básnících
Účinkuje: František Špaček
Připravil: Dominik Mačas
Režie: Jakub Doubrava
Natočeno: 2020
 
Karel Poláček: Vypravování pana Freudenfelda o svatbě Paškeze
Účinkují: Václav Svoboda, Pavel Zatloukal a Eva Lesáková
Připravil: Ivan Němec
Režie: Jaromír Ostrý
Natočeno: 1998

František Langer: 7 hodin 35 minut

Nejvlastnější doménou Františka Langera byly kratší prozaické útvary, v nichž dokázal rozvinout hravost, vtip a smysl pro detail, ale i vážný tón životních údělů obyčejných lidí. Do tohoto žánru patří i povídka 7 hodin 35 minut, která v roce 1926 vyšla ve sbírce Předměstské povídky.

Právě pětatřicet minut po sedmé ráno se v ní vydáváme na cestu tramvají, ze které máme jako na dlani náměstí s živým ruchem každodennosti. Támhle stojí pán opřený o plakát, tu se kolébá žena s nůší. Co se skrývá za těmito všedními výjevy? Jaké jsou příběhy těch, které jen letmo zahlédneme? Možná jsou nám cizí a možná je známe docela dobře.

Zdeněk Matěj Kuděj: Pantáta Janeček

Humorný příběh vypráví o jedné rázovité venkovské figurce, starém Janečkovi, nad kterým se při setkání každému srdce ustrne a rád mu vypomůže. Co se ale pod maskou chudého stařečka, nad kterým se každý dojme, ve skutečnosti skrývá, se dozvíte až na samém konci příběhu. Povídka vyšla v roce 1926 v Právu lidu.

Karel Konrád: Lupiči pokladen, Člověk tak zvaný švorcový, Esej o básnících

Nejvýraznějším představitelem poetistické prózy ve 20. letech minulého století byl vedle Vladislava Vančury další člen Devětsilu, spisovatel Karel Konrád, označovaný také za „básníka prózy“. Ve vybraných textech z povídkové sbírky Robinsonáda z roku 1926 se ale představuje také jako brilantní humorista.

S hlubokou empatií a znalostí duše i životosprávy promlouvá o mužích pera, jejichž údělem je odkrývat všechny krásy světa, i o těch, kterým je dáno mít celoživotně hluboko do kapsy. S nekonečnou laskavostí a obdivem pro náročné řemeslo líčí život lupičů pokladen a zasvěcuje posluchače do tajů jejich zvyků i hantýrky.  

Karel Poláček: Vypravování pana Freudenfelda o svatbě Paškeze

V roce 1926 vydal jeden z nejvýznamnějších česky píšících humoristů sbírku Povídky izraelského vyznání. S humorem a nadsázkou v nich vypráví příběhy ze života židovských obyvatel na malém městě. Montáž z několika Poláčkových povídek připravil Ivan Němec

Spustit audio

Nejposlouchanější

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.