Stoleté povídky Františka Langera, Zdeňka Matěje Kuděje, Karla Konráda a Karla Poláčka
V novém roce se vydáme proti proudu času o rovných sto let zpátky. Které povídky si mohli naši předkové přečíst v roce 1926, ať už v knížkách nebo na stránkách dobových novin a časopisů? Poslechněte si několik z nich – online po dobu osmi týdnů po odvysílání.
Účinkuje Milan Neděla
Připravila: Dagmar Jaklová-Oravová
Režie: Jan Tůma
Natočeno: 1991
Zdeněk Matěj Kuděj: Pantáta Janeček
Účinkuje: Jiří Štěpnička
Připravil: Jiří Vondráček
Režie: Vlado Rusko
Natočeno: 2001
Karel Konrád: Lupiči pokladen, Člověk tak zvaný švorcový, Esej o básnících
Účinkuje: František Špaček
Připravil: Dominik Mačas
Režie: Jakub Doubrava
Natočeno: 2020
Karel Poláček: Vypravování pana Freudenfelda o svatbě Paškeze
Účinkují: Václav Svoboda, Pavel Zatloukal a Eva Lesáková
Připravil: Ivan Němec
Režie: Jaromír Ostrý
Natočeno: 1998
František Langer: 7 hodin 35 minut
Nejvlastnější doménou Františka Langera byly kratší prozaické útvary, v nichž dokázal rozvinout hravost, vtip a smysl pro detail, ale i vážný tón životních údělů obyčejných lidí. Do tohoto žánru patří i povídka 7 hodin 35 minut, která v roce 1926 vyšla ve sbírce Předměstské povídky.
Právě pětatřicet minut po sedmé ráno se v ní vydáváme na cestu tramvají, ze které máme jako na dlani náměstí s živým ruchem každodennosti. Támhle stojí pán opřený o plakát, tu se kolébá žena s nůší. Co se skrývá za těmito všedními výjevy? Jaké jsou příběhy těch, které jen letmo zahlédneme? Možná jsou nám cizí a možná je známe docela dobře.
Zdeněk Matěj Kuděj: Pantáta Janeček
Humorný příběh vypráví o jedné rázovité venkovské figurce, starém Janečkovi, nad kterým se při setkání každému srdce ustrne a rád mu vypomůže. Co se ale pod maskou chudého stařečka, nad kterým se každý dojme, ve skutečnosti skrývá, se dozvíte až na samém konci příběhu. Povídka vyšla v roce 1926 v Právu lidu.
Karel Konrád: Lupiči pokladen, Člověk tak zvaný švorcový, Esej o básnících
Nejvýraznějším představitelem poetistické prózy ve 20. letech minulého století byl vedle Vladislava Vančury další člen Devětsilu, spisovatel Karel Konrád, označovaný také za „básníka prózy“. Ve vybraných textech z povídkové sbírky Robinsonáda z roku 1926 se ale představuje také jako brilantní humorista.
S hlubokou empatií a znalostí duše i životosprávy promlouvá o mužích pera, jejichž údělem je odkrývat všechny krásy světa, i o těch, kterým je dáno mít celoživotně hluboko do kapsy. S nekonečnou laskavostí a obdivem pro náročné řemeslo líčí život lupičů pokladen a zasvěcuje posluchače do tajů jejich zvyků i hantýrky.
Karel Poláček: Vypravování pana Freudenfelda o svatbě Paškeze
V roce 1926 vydal jeden z nejvýznamnějších česky píšících humoristů sbírku Povídky izraelského vyznání. S humorem a nadsázkou v nich vypráví příběhy ze života židovských obyvatel na malém městě. Montáž z několika Poláčkových povídek připravil Ivan Němec
Nejposlouchanější
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Alexandr Grin: Krysař. Magický příběh z pera solitéra ruské novoromantické literatury
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence
-
Jauregg, Uklidnění, Bláznivá Magdalena, Viktor Pomatený a další povídky Thomase Bernharda
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.