Šárka Jančíková

V meziválečném Československu patřila k nejoblíbenější četbě mladších školáků série knížek o dobrodružstvích skřítka Kulihráška, která se dočkala čtrnácti dílů.

Z rekordních 503 přihlášených titulů vybírali porotci jedenadvacátého ročníku literárních cen Magnesia Litera ty nejlepší knihy loňského roku.

Energetická, pandemická a migrační krize, rozpad Evropy a z něj plynoucí společenský chaos i v podstatě setrvalý válečný stav – to jsou kulisy románu Lovci švábů.

Téma problematického vztahu s otcem, které se objevilo už v jeho dystopii Díra, se vrací i v nové knize Daniela Petra Odečítání pohybu souřadnic. 

Co může v posledních letech druhé světové války dělat epileptik a bývalý učitel latiny z německého městečka nedaleko belgických hranic? Nejen o tom vypráví Zimní včely.

Proč doktor Faustus propadl peklu a vyletěl při tom stropem směrem do nebe? To je téma dětské knihy Faustův dům a díra do stropu, kterou napsal Petr Stančík. 

„Když ztratíte rozum, dosáhnete nejvyššího dokonalého vědění,“ napsal mimo jiné americký spisovatel Jack Kerouac, od jehož narození uplyne 12. března přesně sto let.

Víme, kdo bude mít šanci získat ocenění Magnesia Litera. S ním navíc letos autoři obdrží i vyšší finanční prémie než v minulých letech.

Kým byla Sidonie Nádherná a jaké vztahy ji formovaly, se pokusila v komiksu Sidonie zachytit herečka a scenáristka Tereza Srbová s kreslířkou Petrou Josefínou Stibitzovou.

Ten, který navzdory přání autora nezničil texty Franze Kafky a zanechal je díky tomu dalším generacím. To je asi nejobvyklejší přízvisko Maxe Broda.