Ztracená bota i houser jako imaginární kamarád. Komiks Sibiřské haiku čerpá z rodinné historie, obecné paměti i domyšlených detailů
Jak zpracovat deportace Litevců na Sibiř za 2. světové války srozumitelně pro děti, aby je to neděsilo až příliš? Jak namíchat koktejl fantazie, rodinné historie a dějin? A proč má grafický román o východoevropském traumatu v názvu japonskou poezii?
Jednoho rána roku 1941 vyvlekli vojáci Rudé armády rodinu litevského chlapce Algiska z postelí a odvezli je i se zbytkem vesnice na Sibiř. Příběh jejich vyhnanství ztvárnila po letech jeho dcera Jurga Vilė v grafickém románu Sibiřské haiku.
„Leccos jsem si i domýšlela, ale většinou jsem vycházela z obecné paměti. Měla jsem k dispozici vzpomínky svého otce a zápisky své babičky, které vznikly až poté, co se z vyhnanství vrátili. Celé to tedy podnítila osobní historie mojí rodiny, ale o tématu jsem četla také spoustu dalších knih. A některé věci se zvláštně opakují dokonce i v těch ostatních osobních historiích: ztracená bota, o které mi vyprávěl tatínek, se vynořuje i v cizích příbězích. Takže jsem pochopila, že ta vyprávění mají mnoho společných aspektů,“ vysvětluje autorka Jurga Vilė.
Jak autorka pracovala s rodinnou historií a proč se rozhodla právě pro formát komiksu a děti jako cílové publikum? Jak téma uchopily s výtvarnicí Linou Itagaki, nakolik se obě podílejí na chystaném animovaném filmu podle knihy, jak se do příběhu dostalo haiku a jakou roli hraje v příběhu hudba i sborový zpěv? Na to se autorky scénáře komiksu Jurgy Vilė ptala redaktorka Mozaiky Šárka Jančíková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Peter Benchley: Čelisti. Strhující souboj člověka se žralokem bílým
-
Jolanta Trojak: Svatava. V Praze plné tajných spolků, okultistů a jogínů se objeví dívka-médium
-
Jack London, král dobrodružství. Poslechněte si sedm jeho povídek
-
Karel Poláček: Hostinec U kamenného stolu. Tragikomické příhody z jednoho lázeňského městečka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
