Nezobrazovat jinou orientaci jako problém? Netradiční rodiny v dětských knihách vyvolaly skandál v Rusku i Maďarsku
Knihkupectví pokutováno, knihy musí být označeny varováním před nevhodným obsahem, nesmějí se prodávat! To není snaha zviditelnit kontroverzní erotický román, ale kauza týkající se knížek pro nejmenší. Objevují se v nich totiž třeba dva tatínci nebo dvě maminky. Jak celý skandál v Maďarsku či Rusku vypukl a proč jsou takové knížky potřeba?
„Jsou to takové každodenní příběhy o usínání a vstávání, jen se zkrátka odehrávají v domácnostech, kde jsou dva tatínkové nebo dvě maminky. Jejich největší síla tkví v tom, že v nich je stejnopohlavní rodina považovaná za samozřejmost. Není to problém, který by poháněl zápletku a musel by se řešit. Dokonce i v zemích, kde mají stejnopohlavní rodiny stejná práva a možnosti a jsou chráněné zákonem, nejsou ještě dostatečně zastoupené v kultuře, což ve společnosti chybí. A to jak těm rodinám, tak dětem obecně, aby viděly, že i takhle to může na světě vypadat a je to v pořádku,“ říká spisovatel, překladatel a redaktor Lawrence Schimel o svých knihách pro děti Teď není čas na hraní a Brzy ráno, které ilustrovala Elina Braslina a pro nakladatelství Le Press je do češtiny přeložil Robin Král.
Jak se stane, že se na leporelu pro nejmenší uvádí věková hranice 18+? Dokážou říkadla způsobit zákaz činnosti nakladatelství? V čem jsou dětské knihy Lawrence Schimela důležité? A jaké jsou na ně reakce od rodičů a dětí?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Jaroslav Hůlka: Láska. Baladický obrázek z brněnské periferie
-
František Hrubín: Srpnová neděle. Dva horké letní dny v malé jihočeské vsi
-
Marguerite Durasová: Milenec. Skandální příběh zakázané lásky zámožného Číňana a francouzské dívky
-
Podivuhodná dobrodružství barona Prášila. Příhody okouzlujícího vypravěče a lháře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
