Pražské jaro 2020: Historie festivalu v kontextu československé a české kultury
Rok 1991: Pražské jaro a poslední sovětský voják
Po srpnové okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy v roce 1968 se ruský violoncellista Mstislav Rostropovič zařekl, že v Praze nevystoupí, dokud neodejde poslední sovětský voják.
O šest let později byl ze své rodné vlasti vyhoštěn, přišel o občanství. Žil s rodinou v západní Evropě i ve Spojených státech, po léta byl vedle své sólové dráhy šéfdirigentem Národního orchestru ve Washingtonu. Do Moskvy se vrátil až v roce 1990, na festival Pražské jaro o rok později.
Související
-
Pražské jaro on-line. Podívejte se na videozáznamy vybraných koncertů
Pražské jaro 2020 se v době pandemie přesunulo do online prostředí, zaznamenané koncerty si můžete připomenout prostřednictvím našeho videoarchivu.
-
Není to jen zlé, ale i inspirativní. Roman Bělor představuje virtuální podobu festivalu Pražské jaro
Pražské jaro 2020 se v době pandemie přesouvá do online prostředí. Ředitel Roman Bělor přibližuje, jak 75. ročník festivalu v nové době vnímat.
-
Fanfára pro Havla a nekonečný potlesk. Pražské jaro 1990 bylo magické
Tematický večer na Vltavě připomíná atmosféru i nejvýraznější hosty Pražkého jara – emigranta Rudolfa Firkušného a Leonarda Bernsteina.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
