Z Leonarda da Vinciho se stala Leonarda. A dala jméno nové filmové ceně
„Da Vinci byl mimořádný člověk, génius v několika oborech. Někdy mám pocit, že ženy musí být skvělé ve všem možném, aby se dokázaly ve filmovém průmyslu prosadit. To mě vedlo k založení nové ceny pro filmařky a z Leonarda jsem udělala Leonardu,“ říká režisérka Zora Cejnková. Úplně přesně se nové ocenění jmenuje Česká Leonarda.
Čtěte také
Cena je určena výhradně ženám filmařkám, které vytvářejí svá autorská audiovizuální díla. Konkrétně má pomoci ranému vývoji projektů, přihlašovat se budou rozvinuté náměty, a autorky by měly díky finančnímu příspěvku mít klid k sepsání první verze scénáře. Finance přijdou od osvícených mecenášů, ovšem příspěvek poskytne i Ministerstvo kultury. „Kategorie se mohou postupem doby měnit, v tuto chvíli plánujeme tři základní: hranou tvorbu, dokumentární tvorbu, a experimentální nové formáty a web. Z každé z těchto kategorií vzejde, předpokládáme, jedna laureátka,“ vysvětluje Cejnková.
Co se stane, když vítězka dostane peníze, ale v dané lhůtě nestihne scénář napsat? „Půjde o smlouvu a ta se musí plnit. I když v naléhavých případech – autorka může otěhotnět, onemocnět nebo být v zajetí jiného velkého projektu, se budeme domlouvat individuálně. Chceme ženám pomáhat – a tak jim určitě vyjdeme vstříc,“ odpovídá zakladatelka ceny.
Vydělování žen? Ne, jen dodání odvahy a sebevědomí
Čtěte také
V posledních letech se často mluví o emancipaci, o zrovnoprávnění žen a mužů ve všech ohledech, ale v případě České Leonardy se ženy samy vydělují. Alespoň to tak může působit. „Nechceme se vydělovat, jde nám o to, vyrovnat poměr aktivních filmařů a filmařek. Ten je zatím výrazně ve prospěch mužů. Můžeme spekulovat, kam se ženy po absolvování škol ztrácejí, dokonce k tomu existují různé výzkumy. My skrze naši cenu chceme dodat autorkám odvahu. Dodat jim sebevědomí, že jejich projekty stojí za to. Ideální stav by pro mě byl, kdyby nikdo neřešil, jestli je scenárista či režisér muž nebo žena. Kdyby to bylo úplně jedno,“ odpovídá na otázku k vydělování žen režisérka Zora Cejnková, která sama má s přijímáním žen „na place“ své zkušenosti. „Přítomní očekávali pana režiséra, a objevila se žena, což vyvolalo přinejmenším údiv. A to bych ráda změnila,“ doplňuje.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.

