Všechnu moc imaginaci! První česká antologie mapuje dramatickou tvorbu tuzemských surrealistů

První česká antologie mapující vývoj českého surrealistického dramatu jednoznačně ukazuje, že ano. Autorská trojice Tomáš Kubart, Jitka Šotkovská a Marek Lollok z Ústavu pro českou literaturu AV ČR v ní precizně i inspirovaně sledují jeho vývoj od První republiky až po současnost.

Přízraky, noční můry a zběsilá groteska

Lollok Marek, Kubart Tomáš, Šotkovská Jitka: České surrealistické drama|foto:Nakladatelství Academia

První vlaštovky na nebe surrealistického dramatu vyslala vůdčí osobnost české surrealistické skupiny, geniální básník a rozporuplný člověk Vítězslav Nezval. Autor českého Manifestu surrealismu z roku 1934 publikoval o dva roky později sbírku Žena v množném čísle, do které zařadil i dva dramatické texty. Strach a Zlověstný pták, kterým v souladu se surrealistickou poetikou vtiskl fantazijní, iracionální atmosféru, nadchly další stoupence hnutí, a to navzdory jejich sporé inscenační tradici. „Surrealismem byla v době První republiky ovlivněna řada divadelníků, první vzedmutí ale poměrně rychle ukončí nacistická okupace. Dobré podmínky k tvorbě nemají svobodomyslní surrealisté přirozeně ani po válce. A přesto je začátek 50. let doba, kdy pozoruhodnou spolupráci zahájí Karel Hynek a Vratislav Effenberger,“ popisuje další cesty surrealistické literární tvorby pro divadlo Marek Lollok.

Zlatá šedesátá: Hynek, Effenberger a Novák

Hynek s Effenbergerem v té době v součinnosti napsali dramata Jela tudy dáma (1950), Poslední umře hlady (1952), pantomimu Svatební hostina (1950) a netradiční román Aby žili (1952). Nadto ještě dramaticky zpracovaly scénické návrhy Josefa Istlera, ze kterých vznikla Hynkova aktovka Žer nehty stranou a Effenbergrův text U jezera slz. „Plodnou spolupráci obou umělců záhy ukončí Hynkova předčasná smrt, Effenberger ale pokračuje dál. Se společenským a politickým uvolňováním se jeho dramatické texty stávají čím dál víc společensky kritičtější,“ dodává Lollok.

Vratislav Effenberger aneb Lov na černého žraloka (2018)|foto: Repro: Český rozhlas

S osobitou poetikou na poli dramatu přicházejí v 60. letech taky Ludvík Šváb, Karel Šebek a Ladislav Novák, výtvarník, překladatel a experimentující básník, který ovšem stojí stranou surrealistické skupiny. Třebíčský solitér vytvořil v roce 1963 pásmo jednoaktovek, spojených postavou Hypnotizéra, jenž mimo jiné proklamuje i hypnagogickou vizi divadla. „Novák ve svých dramatických textech přichází s originálním pohledem, projevuje se v nich jako romantik, stoupenec romantické a romantizující tendence,“ uzavírá kapitolu „šedesátých“ Marek Lollok.

Jan Švankmajer: hmat, synestetické zážitky a černý humor

Čtěte také

Podivuhodný snový svět Jana Švankmajera a Evy Švankmajerové se právě proplétá kutnohorským GASKem

Okupace vojsky Varšavské smlouvy ukončila období dočasné společenské i tvůrčí svobody a následně vybrala daň na československé kultuře, surrealismus nevyjímaje. Navzdory restrikcím sedmdesátých a osmdesátých let ale jeho stoupenci oživují a pěstují mezidruhové skupinové aktivity a esprit surrealistických her, jimiž se vzájemně inspirují. Kolektivních her se účastnil, a mnohé z nich také inicioval Jan Švankmajer, který zhruba od osmdesátých let píše jednoaktovky – a to nejen pro film, ale i pro divadlo. „Jeho hry vynikají překvapivou situací a výraznou pointou, v řadě z nich uplatňuje svůj zájem o fenomén hmatu,“ přibližuje Marek Lollok, který do knihy společně s kolegy zařadil celkem šest mistrových textů.

Pád komunismu a brněnsko-pražská skupina

Čtěte také

Jak se dělá surrealismus

V mapování terénu surrealistického dramatu v čase ale pokračují autoři antologie dál, když do ní zařazují texty brněnsko-pražské skupiny A.I.V., k níž patřili Tomáš Přidal, Bruno Solařík, David Jařab a další. Najdete v ní tedy třeba i texty K pramenům korektnosti, Kanibalismus nebo Na mrtvoly, na jejichž fantazijnosti a černém humoru nese podíl i další postava českého surrealismu – básník, prozaik a esejista František Dryje.