Stanislav Dvorský: Poezie je dneska menšinový žánr

Básník a esejista Stanislav Dvorský je rovněž výtvarníkem a jazzovým hudebníkem, spoluzakládal Traditional Jazz Studio. Věnuje se historii surrealismu a jako editor se podílel na vydávání děl Vratislava Effenbergera, Karla Šebka nebo Zbyňka Havlíčka.

Literární východiska Stanislava Dvorského byla surrealistická a účastnil se aktivit okruhu UDS, ale sám říká, že surrealismus dohrál svoji roli s druhou světovou válkou. „My jsme se za surrealisty nepovažovali. Surrealismus a existencialismus – to bylo podle mě v okruhu UDS velmi důležité propojení. Ale třeba Effenberger toto spojení odmítal, protože je prý existencialismus pouze normální literatura.“

Otevřené pole, které bych nazval existenciální poezií, mě vzrušovalo a lákalo – stejně jako Milana Nápravníka nebo Petra Krále.

Renáta Fučíková: Žádné téma není dost velké

• Upravit
• Smazat

Renáta Fučíková se ráda vrací do historie a vypráví takzvaně z dějin. Přestože však minulost zobrazuje pestrobarevně, přiřadit barvu k dnešku se neodvažuje.

Podle Stanislava Dvorského se o surrealismu mylně tvrdí, že je to projev nevědomí nebo podvědomí. Spíše jde o zasutou zkušenost s řečí, kterou si neseme od nejranějšího dětství.

V poezii se projevují všechny tři prvky naší psychiky: předvědomí, nevědomí i vědomí.

Obecně by podstatou poezie měl být básnický objev. V současném světě je však v ohroženém postavení, jako by měla skončit. „Poezie se před sto lety objevovala na titulních stránkách novin, kdežto dneska je to menšinový žánr.“ Ale právě tento stav může mít i podněcující vliv.