Po stopách Františka Kupky: Od opočenské kolébky k abstraktním formám
Kdo se o umění zajímá, pro toho je František Kupka symbolem. V posledních deseti letech se ale dostává do povědomí široké masy lidí. Možná i proto, že se stal nejdražším malířem české historie. „Kupka byl v průběhu svého života těžce zkoušen, a přesto vytvořil hluboce senzitivní a monumentální dílo, které nemá obdoby,“ vysvětluje galerista Zdeněk Sklenář. Letos si připomínáme 150. výročí jeho narození. Jaký byl jeho život od dětství po vrcholné malířské období ve Francii?
Všechny epizody
-
1
Rodiště Františka Kupky. V Opočně najdeme malířův odkaz na každém kroku
-
2
Stará radnice v Dobrušce: místo Kupkova šťastného dětství a počátků malířského umění
-
3
Kupka ve válce: probuzení slovanských myšlenek a výtvarné zpracování válečných zvěrstev
-
4
Paříž versus Vídeň: Kupka chtěl za sluncem a Paříž byla Mekkou umění. Proč byly důležité Salony?
-
5
Kupka na Montmartru: volnomyšlenkářské místo formovalo autorovy ilustrace i názory
-
6
Kupkovo venkovské období v Puteaux: zásadní malířské otázky a první nefigurativní obrazy
-
7
Z duše anarchistou: proč Františka Kupku nelákal návrat do Československa
-
8
Odkaz Františka Kupky: nejdražší český umělec v historii má vlastní sál v centre Pompidou
Dotýkat se Kupkových obrazů je posvátné.
Zdeněk Sklenář
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
John Irving: Svět podle Garpa. Tragikomický světový bestseller v podání Michala Bumbálka
-
Lenka Elbe: URaNovA. Jáchymov devadesátých let, jeden lázeňský hotel a tajemství skrytá pod povrchem
-
Tajný agent. Londýnský obchodník jako neúspěšný špion v románu Josepha Conrada
-
Dobroslav Chrobák: Drak se vrací. Luděk Munzar a Jana Hlaváčová v baladickém příběhu o lásce a vině
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
