Po stopách Františka Kupky: Od opočenské kolébky k abstraktním formám
Stará radnice v Dobrušce: místo Kupkova šťastného dětství a počátků malířského umění
Stará radnice v Dobrušce je místem, kudy chodil František Kupka za svým otcem Václavem. „V Dobrušce působil jako městský tajemník. V prostorách radnice visí jeho portrét, který městu František Kupka věnoval s přáním, aby zde zůstal,“ říká vedoucí dobrušského muzea Pavla Skalická. Visí zde také vývěsní štít sedláře Šišky, ke kterému chodil Kupka do učení. Maloval ho jako čtrnáctiletý a podle archivářky Elišky Havlové je Kupkovým nejvýraznějším dílem spjatým s Dobruškou.
Kancelář Kupkova otce dnes slouží jako zázemí pro svatební obřady. Malý František sem chodil za tatínkem a byl v úzkém kontaktu i se starostou Josefem Archlebem. Ten si všiml jeho výtvarného vydání a poslal ho na přípravu k profesorovi Studničkovi. Tím začala cesta Kupky-malíře.
Související
-
František Kupka: Maluji, ano, ale jen pojetí, chceš-li synthese, akordy a podobné
Po třiceti letech připravila Národní galerie Praha rozsáhlou retrospektivu díla Františka Kupky (1881–1957) představující všechny aspekty jeho tvorby.
-
Hilma af Klint. Průkopnice výtvarné abstrakce zůstávala v ústraní na vlastní přání
Hilma af Klint žila v letech 1862 až 1944. Přestože byla jednou z prvních, kdo využíval nefigurální styl malby, její jméno zůstávalo po desítky let veřejnosti neznámé.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
