Hilma af Klint. Průkopnice výtvarné abstrakce zůstávala v ústraní na vlastní přání

13. duben 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03607182.jpeg

Londýnská Serpentine Gallery připravila pod názvem Malování neviditelného velmi zajímavou výstavu švédské výtvarnice Hilmy af Klint, která žila v letech 1862 až 1944. Přestože byla bezesporu jednou z prvních, která využívala nefigurální styl malby, její jméno zůstávalo po desítky let široké i odborné veřejnosti neznámé.

Hilma af Klint zakončila svá umělecká studia v roce 1887 na Královské akademii výtvarného umění ve Stockholmu. Tam si také pronajala ateliér, věnovala se zejména tradiční krajinomalbě, botanickým kresbám a portrétům. Tato klasická výtvarná díla také vystavovala.

Abstraktně malovala již před Kupkou

Velmi záhy po absolutoriu na akademii zavrhla konvenční přístup k výtvarnému umění a začala se zabývat spirituálními rozměry umění, věnovala se ezoterice. Spolu s dalšími čtyřmi výtvarnicemi vytvořila ženskou skupiny, kterou nazvaly Pětka (De Fem). Dávno předtím, než vznikl surrealismus, se věnovaly třeba automatickému psaní a kreslení.

Výrazným zlomem v tvorbě Hilmy af Klint byl rok 1905, kdy dostala zakázku na vytvoření rozsáhlého cyklu nazvaného Malby pro chrám. 

Do roku 1915 tak vznikl úžasný soubor 193 abstraktních prací, tedy mnohem dříve, než se nefigurativní malbě začali věnovat třeba František Kupka, Vasilij Kandinskij či Kazimír Malevič.

A dávno předtím, než Piet Mondrian vytvořil své první obrazy geometrické abstrakce. Právě jeho tvorba je obrazům Hilmy af Klint nejbližší, i když je téměř zcela jistě neznal.

03607183.jpeg

Neznámá na vlastní přání

Hilma af Klint se během svého života stranila svých současníků, stála stranou od tehdejší avantgardy. A to, že její abstraktní obrazy zůstaly tak dlouho skryty před zraky odborné i laické veřejnosti bylo vlastně její přání.

Hilma af Klint: Skupina I, číslo 7, 1906 až 1907, olej na plátně z cyklu Prvotní chaos

Ve své závěti napsala, že její práce nesmějí opustit depozitář dříve než po dvaceti letech od její smrti. A umělecký odkaz Hilmy af Klint byl skutečně rozsáhlý: na 1200 obrazů, sto textů a více než 26 tisíc stránek poznámek. Těch dvacet let od roku 1944, kdy zemřela – shodou okolností ve stejném roce zemřeli také Kandinskij a Mondrian –, se trochu protáhlo, takže poprvé se její abstraktní díla objevila na výstavě Spiritualismus v umění: abstraktní obrazy 1890 až 1985 v Los Angeles, v tamním County Museum of Art, známého pod zkratkou LACMA.

Ačkoli její práce se poté objevily i na dalších výstavách, skutečnou senzaci způsobila teprve expozice Hilma af Klint: Průkopnice abstrakce, kterou v roce 2013 připravilo stockholmské Muzeum moderního umění. Tato výstava pak putovala do Berlína, do Malagy, představila se také v nádherné dánské galerii Lousiana, ležící na břehu moře, svou pouť zakončila v minulém roce v Oslu. Nyní se tedy se jejími obrazy můžeme seznámit také v Londýně, v Serpentine Gallery.

03607176.jpeg

Cykly a série obrazů

Serpentine Gallery vystavuje celkem osmdesát olejomaleb, akvarelů a grafik Hilmy af Klint. Je tu například její cyklus Prvotní chaos, zahrnující více než dvacet menších pláten, který vznikl v letech 1906 až 1907. Ostatně velmi často vytvářela svá díla v cyklech či sériích.

Dále tu jsou tři rozměrné oltářní obrazy z roku 1915, téměř čistá geometrická abstrakce. Zajímavá je také série Evoluce z roku 1908, v níž uplatnila i své znalosti figurální malby. V některých dílech z této série kombinace abstrakce a figurální malby.

Velmi působivé jsou malé akvarely z cyklu Pohledy na květiny a stromy z roku 1922. Pozornosti návštěvníků určitě neuniknou ukázky z jejích poznámkových sešitů. Dále je tu osm rozměrných děl z cyklu Největší desítka, jejich výška přesahuje tři metry a šířka dva metry. Hilma af Klint je vytvořila v roce 1907. V závěru výstavy pak najdeme plátna ze sérií nazvaných Labuť a Holubice. Více by se ostatně do relativně malých prostor Serpentine Gallery ani nevešlo.

autor: jbe
Spustit audio