Po stopách Františka Kupky: Od opočenské kolébky k abstraktním formám
Z duše anarchistou: proč Františka Kupku nelákal návrat do Československa
V Puteaux zůstal František Kupka až do konce života, pokud nepočítáme pobyt ve městě Beaugency nedaleko Orléans za druhé světové války. „Kupka samozřejmě do Paříže dojížděl. Jezdil i do Prahy a byl v kontaktu s Československem,“ říká Markéta Theinhardt. Proč se ale nikdy nevrátil?
Anarchista ze vsi
Kupka prý o návratu do Československa uvažoval. Podmínky k tvorbě tam ale byly nedostačující. A Kupka už v té době byl zvyklý na něco jiného. „Tam by totiž musel nastoupit kariéru pedagoga na akademii, jinak by se neuživil. A to se mu moc nelíbilo.“ František Kupka se totiž cítil být „z duše anarchistou“.
Dům Františka Kupky v Puteaux už dnes nestojí. Musel ustoupit výstavbě parkoviště. Možná ale na Kupkovu počest pojmenovali na La Défense hned tři mrakodrapy. V roce 1992 budovy Kupka A, B, C vzešly jako projekt architektonického dua Michel Andrault et Pierre Parat.
Související
-
František Kupka: Maluji, ano, ale jen pojetí, chceš-li synthese, akordy a podobné
Po třiceti letech připravila Národní galerie Praha rozsáhlou retrospektivu díla Františka Kupky (1881–1957) představující všechny aspekty jeho tvorby.
-
Hilma af Klint. Průkopnice výtvarné abstrakce zůstávala v ústraní na vlastní přání
Hilma af Klint žila v letech 1862 až 1944. Přestože byla jednou z prvních, kdo využíval nefigurální styl malby, její jméno zůstávalo po desítky let veřejnosti neznámé.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
