Po stopách Františka Kupky: Od opočenské kolébky k abstraktním formám
Kupka na Montmartru: volnomyšlenkářské místo formovalo autorovy ilustrace i názory
Montmartre byl místem, ve kterém panovala svoboda ducha. To pochopitelně lákalo umělce – a jedním z nich byl i František Kupka, který na začátku století na Montmartru bydlel. V Paříži přispíval jako ilustrátor nejen do satirických, ale pod vlivem volnomyšlenkářského prostředí Montmantru také do časopisů libertinských. A i díky tomu se dostal do povědomí širší veřejnosti. Jak vypadá Montmartre dnes?
Vydat se po stopách a místech, kde žil František Kupka, znamená zorientovat se v 18. pařížském obvodu, kolem Montmartru, ale i mezi mrakodrapy v moderní čtvrti La Défense. Ta už dnes patří na předměstí Paříže, i když před sto lety to byl prakticky venkov.
Síla uměleckého ducha
Pařížský Montmartre bylo jedno z prvních míst, kde se František Kupka usadil na delší dobu. Místo i kolektivní umělecký duch jej nejspíš bavil a zajímal. Právě tady se Kupka seznámil s bratry Villonovými.
Montmartre dnes a na přelomu devatenáctého a dvacátého století nelze srovnávat. Doba i obyvatelé se proměnili. Dnes patří pařížský Montmartre k lepším adresám, které by si umělci spíš dovolit nemohli.
V Kupkově době ale naopak Montmartre představoval okraj Paříže, spíš chudinský, plný malých domků, bister, šantánů a vykřičených domů. I tak jej můžeme vidět na jedné Kupkově kresbě.
Související
-
František Kupka: Maluji, ano, ale jen pojetí, chceš-li synthese, akordy a podobné
Po třiceti letech připravila Národní galerie Praha rozsáhlou retrospektivu díla Františka Kupky (1881–1957) představující všechny aspekty jeho tvorby.
-
Hilma af Klint. Průkopnice výtvarné abstrakce zůstávala v ústraní na vlastní přání
Hilma af Klint žila v letech 1862 až 1944. Přestože byla jednou z prvních, kdo využíval nefigurální styl malby, její jméno zůstávalo po desítky let veřejnosti neznámé.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
