Po stopách Františka Kupky: Od opočenské kolébky k abstraktním formám

Kupkovo venkovské období v Puteaux: zásadní malířské otázky a první nefigurativní obrazy

Možná chtěl uprchnout z Montmartru před pařížskou bohémou, když se František Kupka rozhodl přestěhovat na venkov. A nebyl sám kdo toužil po přírodě: v roce 1906 se odstěhoval do Puteaux s bratry Villonovými a Marcelem Duchampem. Na předměstí francouzské metropole se svými přáteli utvořili uměleckou skupinu. Nové prostředí bylo nejspíš pro Kupku i impulsem k nové inspiraci. A právě ta nakonec zásadně změnila jeho tvorbu.

Západní předměstí Paříže, to je hlavně La Défense. Oblast, která se začala měnit od sedmdesátých let dvacátého století a má být business centrem Paříže. Mrakodrapy, výškové budovy, železobeton, klimatizované kanceláře a studené světlo v nich.

Komunita umělců na břehu Seiny

Na La Défense je nalepená obec Puteaux. Starší domky, menší ulice. Je vidět, že tato „commune“ má historii o něco delší. Už před sto lety to bylo místo, které žilo.

Dům Františka Kupky v Puteaux, Galerie Puteaux

Ovšem trochu jinak. Puteaux bylo známé místo u řeky Seiny s průmyslovým odvětvím. Právě sem se, řekněme, umělecká skupinka kolem Františka Kupky přestěhovala (tvořena hlavně jím samotným a bratry Villonovými).

Více prostoru a ateliér, menší shon než v centru Paříže, příroda kolem Seiny. Domek v Puteaux byl ideálním místem ke scházení a k filozofování. 

Kupka se začal zajímat o vyjádření prostoru nebo pohybu, ale přitom na plátně. Vzorem mu byla socha.
Markéta Theinhardt

Uvažoval o nových formách zobrazení, malby, kresby a uměleckého ztvárněním i o hledání některých forem. Zajímal se i o elementární částice, jako je přímka nebo bod.

autoři: Marie Sýkorová ,
Spustit audio

Související