Hosté

Jasná Páka, Hudba Praha, Divoký srdce – skupiny, které od 80. let neodmyslitelně patří k české rockové scéně.

„Leoš Janáček je geniální v tom, že nic nepřikrašluje,“ konstatuje na konto nejhranějšího českého operního skladatele v zahraničí umělecký šéf Janáčkovy opery Jiří Heřman.

Magické drama s prvky hororu – tak o svém nejnovějším filmu Světlonoc mluví rodačka z Trnavy a absolventka hrané i dokumentární režie na pražské FAMU Tereza Nvotová.

Jít do divadla je pro něj výrazně intenzivnější zážitek než jít do kina. I proto své scénografické nápady rád sdílí s divadelními režiséry, například s Jiřím Havelkou.

„Kdybych ohluchla a nemohla poslouchat hudbu, bylo by to pro mě neštěstí. Hudbu vnímám při překládání, v textech ji mají skoro všichni,“ míní Anna Kareninová.

Umělecky vyrostl v Itálii, přesto ho tam téměř nikdo nezná. České publikum není ve věci Josefa Myslivečka, skladatele, jehož dílo ovlivnilo W. A. Mozarta, o moc znalejší.

Multiprostorová básnířka, jejíž práce se sklem na pomezí umění a designu je oslavou nedokonalosti a čistoty – tak výtvarnici Ladu Semeckou popsala porota Designbloku.

Patří mezi nejtalentovanější filmaře mladé generace. Inspiruje ho realita a kauzy, které vzbuzují dilema etického rázu, i díky tomu vzbudil seriál Pět let velký ohlas.

Jakub Roztočil vyrůstal v Českém ráji na chalupě s dřevěným stropem. Se sestrou si vyprávěli, co v rozpraskaných trámech vidí. Fascinace možnostmi imaginace mu zůstala.

Baví ho hledat hloubku v tom, co se zdá na první pohled povrchní, a role si vybírá podle toho, s kým bude pracovat. „Není čas ztrácet čas,“ říká herec Jan Cina.