Hosté

V prostoru Kavárny Dejvického divadla nejnověji režíroval inscenaci Vrahova Hygiena, ve které hraje spolu s Klárou Melíškovou. 

Ve světových zvukových knihovnách jsou statisíce, možná miliony nejrůznějších zvuků. On sám má svoji vlastní audiotéku, do které zvuky neustále nahrává.

Má Českého lva za hudbu k filmu Arvéd a letos je na cenu nominovaný za muziku hned ke dvěma snímkům – Sbormistr a Karavan. 

Je iniciátorkou projektu Pražské pasáže, v němž zmapovala přes sto průchodů. Na sítích má projekt desetitisíce příznivců. 

Moc literatury spočívá v tom, vyprávět něco o tom, co neznáme, a přinášet pohledy, které běžně nevnímáme. Je autorem románu Medúzy a jeho debut Srpny se stal bestsellerem. 

Dům na pražských Vinohradech byl zkraje 20. století odvážným spojením industriální budovy a rodinného sídla. Nakladatel Jan Laichter si ho nechal navrhnout Janem Kotěrou.

Připomínáme si sto let od ustanovení češtiny státním jazykem. Názvosloví bylo ještě v řadě oblastí neseno německými slovy a trvalo několik let, než se ustálilo.

Pohybuje se mezi volným uměním, designem a architekturou. Nová kniha o jejím díle Ochočené nekonečno je netypickou monografií, která vznikla v dialogu s Pavlou Melkovou. 

U sérií Metoda Markovič: Hojer i Straka se se svými spolutvůrci snažil o to, aby v divákovi vznikl pocit, jaký měl z vrahů vyšetřovatel Jiří Markovič.

Jako scenáristka a režisérka stojí za cyklem České televize mapujícím osudy tuzemských aristokratů. „Snahou bylo představovat obrovské kulturní dědictví, které zanechali.“