Hosté

Jak se herec připravuje na náročné divadelní role? A co považuje za největší výzvu při práci s hlasem pro dabing a rozhlas? Ptá se Karolína Koubová.

I když žije od deseti let v Americe, kde vystudovala, ČR považuje za svou domovinu. V devatenácti letech zjistila, že je třetí generací přeživších Romů v holokaustu.

Rozhlasový dokument je minoritní, ale zásadní žánr. Jako dramaturg Radiodokumentu na Vltavě se snaží, aby byl pestrý, otevřený a ukazoval širokou škálu forem i témat.

Zajímá ho, jak se v jídle zrcadlí mentalita. Na festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě stojí za sekcí Jídlo a doba, která nabídne 30 snímků o stravování z dob socialismu.

Jednotlivá ministerstva a státní orgány se podle něj od sebe nemusí vizuálně odlišovat jako konkurující si firmy.

Působí jako kurátorka na volné noze a dlouhodobě se věnuje vizuální gramotnosti. Jsme pod přívalem obrazů, vizuální doba má vliv na to, jak se na výtvarné dílo díváme.

Vychází z graffiti scény 90. let. Tehdy Prahu poznával z pohledu, který ho donutil ke globálnějšímu uvažování o městech i jinde ve světě. Je tvůrcem největšího muralu v ČR.

Mainstream si nejprve odpírala, teď ho dělá i v kombinaci s hutnějšími žánry. Nově připravuje dokumentární film o stáří, ke kterému ji inspiroval dědeček.

Je dlouholetou členkou souboru Divadla na Vinohradech, kde exceluje v inscenaci podle románu Aleny Mornštajnové Hana, kterou na tamní jeviště převedl režisér Petr Svojtka.

Patří k nejvýraznějším jazzovým osobnostem. Působí také jako pedagog, což je pro něj příležitost, jak zůstat v kontaktu s mladými lidmi a připomínat si nové hudební trendy.