-
Tíhnu k velkým věcem a slovům. Idealismus mě chrání před vyhořením, říká Barbora Kundračíková
Pohybuje se na pomezí akademického, institucionálního i nezávislého uměleckého prostředí. Připravila výstavu Nové mytologie v rámci festivalu České sny ve Lvově.
V komunitních zahradách si pomáhají ti, kteří by se na ulici nepozdravili, říká zakladatelka Kokozy
Organizace, kterou vede, pomohla vytvořit desítky zelených prostranství pozitivně ovlivňujících kvalitu života v městském prostředí. Kokoza radí také s kompostováním.
Vltava je první kulturní aktérka Prahy, první architektka, říká kulturní manažerka Kristýna Kočová
Vede městskou organizaci Kreativní Praha, která umí dobře přemosťovat veřejnou správu a kulturní aktéry. Funguje pro rozvoj kultury a kreativních odvětví v metropoli.
Od kreslení potřebuju odpočívat, relaxuju háčkováním, říká ilustrátorka Magdaléna Gurská
Vystavuje na festivalu ilustrace LUSTR. Tématem 13. ročníku je Krajina 2.0, která zkoumá vliv člověka na prostředí a proplétání přírody s kulturou v éře antropocénu.
Ze stojícího vlaku chci zachytit vjem, třeba vítr ve vlčích mácích, říká výtvarnice Folprechtová
Jaký význam nese v její interpretaci a díle kruh? V čem je jí blízký právě minimalismus? A co skrze něj lépe postihne? Ptá se Karolína Koubová.
Chtěla jsem dát smysl nesmyslné bolesti a zachránit bráchu, říká režisérka Pepa Lubojacki
Metodou radikální upřímnosti natočila svůj celovečerní debut Kdyby se holubi proměnili ve zlato. Sleduje v něm staršího bratra a dva bratrance a jejich zápas se závislostí.
Zajímají mě věci, které se vymykají tomu, co člověk běžně postřehne, říká písničkář Petr Linhart
Letos vydal nové album Šénau a v nakladatelství Galén knihu Autobus do Sudet, které jsou jeho životním tématem. Jeho nejnovější deska je mnohem osobnější, než ty předešlé.
Chceme, aby naše domy obstály i za 100 let. Hlavně ale musí být blízké člověku, říkají Ehl a Koumar
Získali cenu Architekt roku 2026. Porotci se shodli, že mimořádným přínosem architektuře je v jejich práci vytváření trvale krásných staveb bez ohledu na módní trendy.
Rumunská literatura je pole neorané, tématem autorů je migrace za prací, říká Jarmila Horáková
Patří k nejvýznamnějším popularizátorům rumunské a moldavské literatury u nás, za což od rumunského prezidenta obdržela vysoké státní vyznamenání.
Otázkou je, zda necháme společností hýbat myšlenky, aniž bychom si je uvědomili, říká Matej Cíbik
Zaměřuje se na současnou morální a politickou filozofii. V podcastu Promyslet Havla mluví o tom, že demaskování lží je dnes složitější než za Havlových časů.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- …
- následující ›
- poslední »