Ve filmech Rok vdovy i Amerikánka má velké role. Osvěta je pro ni jedním z významů umění. „Na počtu diváků nezáleží. Důležité je něco sdělit. Pravdivost divák pozná.“
Při focení indiánského kmene ho napadlo zaznamenat domorodce v Česku, v krojích z českých regionů. V publikaci Tradice v obrazech zmapoval i ty, kteří zvyky drží naživu.
Je iniciátorem české výstavy Confluence v Benátkách, v níž se slévají umělecké výpovědi několika oborů na pozadí vědeckého poznání o Benátské laguně.
Rozhlasová inscenace je koření, které má veřejnoprávní médium lidem přinášet. „Uši jsou pro mě základní pracovní orgán,“ říká režisér rozhlasových dramatizací.
Do polštiny přeložil scénáře Formanových, Passerových i Papouškových filmů, „Vlastníky“ i libreto k opeře „Z mrtvého domu“. Zazářil v hlavní roli filmu „Pramen života“.
Jeden z předních evropských souborů s mezinárodním obsazením vede od jeho založení roku 2001 a spoluvytváří jeho styl i umělecké směřování.
Film Mord je pro něj o strachu ze samoty a neschopnosti komunikovat se svými blízkými. „Uvědomil jsem si, že pokud nepřestanu některé věci dělat, zůstanu sám.
Nepíše primárně pro to, aby mělo jeho dílo úspěch. Pro své knihy hledá čtenáře naladěné na stejnou vlnu. Kombinuje různé žánry a miluje oxymorony.
Stala se výhradní kostýmní výtvarnicí inscenací režiséra Petr Lébla. S Karolínou Koubovou mluvila o rokokovém tvarosloví kostýmů pro představení Casanova.
Držitelka ceny Thálie za ztvárnění Káti v Tolstého Vzkříšení říká, že do role pronikala skrze nespravedlnost, která se jí děje. Vizitku moderuje Ondřej Cihlář.