Na sítích, kde má statisíce sledujících, je známý celosvětově. Zajímají ho témata pop kultury a pomíjivosti, kterým dává melancholický nádech.
Napsal scénář ke snímku Rok vdovy. „Je to film, který má obyčejnou zápletku. Co je obyčejnější než smrt,“ říká ve Vizitce.
Tíhne k interpretační činohře a k silné interpretaci klasiky směrem k dnešku. „Budovy Národního divadla velmi promlouvají do dramatického plánu.
Aktivity ve veřejném prostoru začal dělat s kamarády ze skauta. Jeho spolek je za projekty, které zvelebily veřejný prostor v Plzni – Náplavka k světu i PechaKucha Night.
Od Josefa Škvoreckého má rád všechno. „Každá jeho kniha je jiná, s jinými tématy. Tím nepřetržitě zklamával, protože čtenáři vždy čekali další Zbabělce,“ říká ve Vizitce.
Jméno rodáka z Frýdku Místku se dlouhodobě pojí s úspěchy v mezinárodních klavírních soutěžích. V současnosti koncertuje po celém světě.
Ideálním návštěvníkem Centra DOX je každý, kdo se chce dívat na věci jinak. „Když stojíte před dílem, něco se s vámi děje, není to potřeba intelektuálně chápat,“ říká.
Je ředitelkou festivalu Den architektury a sesterské akce Film a architektura. „Lidi na festivalu se setkávají s kvalitou a to může mít dopad i na stavby v jejich životě.“
Už počtvrté je nominovaný na cenu Thálie. Tentokrát zaujal ztvárněním Michela Houellebecqa v představení Jana Mikuláška - Veřejní nepřátelé v domovském Divadle Na zábradlí.
Sleduje vývoj textilních vláken i kolik tun textilu se ročně vyrobí, ale není extremistka a snaží se najít balanc. „Lidi si myslí, že vlna je rostlinka,“ říká ve Vizitce.