Pochybuji nonstop, je to životodárné pro mé další uvažování, říká divadelní režisér Dodo Gombár
Ze všech divadelních aktivit má nejraději psaní, při kterém se „potkává sám se sebou“. Protivné je mu chlapáctví, v životě čím dál víc preferuje ticho a režii si vybral proto, aby se mohl vyjadřovat k okolnímu světu. Jak režiséra Dodo Gombára ovlivnila bratislavská 90. léta, jaký má vztah k muzikálu Jesus Christ Superstar a proč je pro něj na všech scénách, i oblastních, důležitá promyšlená dramaturgie? I o tom mluvil ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.
Devět let vedl rodák z Trnavy Dodo Gombár v roli uměleckého šéfa Švandovo divadlo. Po čtyřech letech se sem vrací s adaptací Orwellova románu 1984. Textu, který je podle něj v době války na Ukrajině a v atmosféře po prezidentských volbách důležitější a aktuálnější než v letech předchozích.
Dystopický román o době, ve které se individualita stává zločinem a vše vybočující z kontrolovaného rámce je tvrdě trestané, nabízí Gombár na divadle divákům jako lineární příběh, jenž umožňuje ukázat podhoubí politiky lépe, než jak by to dokázala radikální gesta. 1984 vnímá režisér jako příběh o volání naděje, přičemž dotýká se samozřejmě také motivu všudypřítomného sledování. Podle režiséra, k moderním technologiím spíše skeptickému a pochybovačnému, mu ostatně sami jdeme naproti.
Čtěte také
O pochybnostech ale ve Vizitce mluvil zároveň jako o důležitém zdroji dalších nápadů. „Pochybuji nonstop, pochybovat o čemkoliv je pro mě životodárné pro další uvažování. Vedle pochybností je ovšem přítomná i víra. Pohybuji se v prostředí, kterému jsem za ty roky porozuměl, a nehodlám na tom nic měnit. Byl by to boj s větrnými mlýny,“ odkazuje k narození ve znamení blíženců a zároveň ke své profesní historii sahající v podstatě až do gymnaziálních let. Tehdy v trnavském divadle hned třikrát za sebou viděl Zahraj to znovu, Same od Woodyho Allena a neúprosnost inscenace jej lapila.
Byli jsme nenasytní
Divoká devadesátá léta v Gombárově Vizitce ilustrovala píseň od bratislavské kapely Živé kvety, úzce spjaté s tamním důležitým divadlem Stoka, a také povídání o nadšení ze všeho, co se kolem něj a jeho přátel z bratislavské VŠMU v kulturním světě mihlo.
„Škola v porevolučních letech tepala intenzitou, mými kmenovými pedagogy byli Milan Lasica a Vladimír Strnisko, učila nás Božidara Turzonovová, na kterou jsme se večer chodili dívat do divadla. Často přemýšlím, do jaké míry může mladého člověka škola na divadelní provoz připravit. My jsme byli nenasytní, pořád jsme diskutovali, v tomto směru mi dala VŠMU strašně moc,“ vzpomíná. Gombár vystudoval režii a dramaturgii, až později se rozhodl pro prvně jmenovaný obor. „Režie mi dovoluje formovat můj vlastní svět. Baví mě na ní možnost vyjádřit se k tématům, které nás obklopují, to vnímám jako klíčové. Naopak herectví je pro mě až strašidelná představa, několikrát jsem jako herec za někoho zaskakoval a bylo to děsivé. Bude to asi tím, že jsem introvert.“
Související
-
Je Švejk génius, nebo idiot? I na to jsme se v inscenaci ptali, říká režisér Marián Amsler
Haškova Švejka objevil v knihovně rodičů jako kluk a často se k němu v životě vracel. Teď ho se svým týmem převedl na scénu a „do hry“ vzal i kontext války na Ukrajině.
-
Jak být opravdový? Bolí to, hercům rveme nervovou soustavu z těla a dáváme zpět, říká režisér Lang
„Chtěl jsem k nám dostat polské režiséry, ale nevěděl jsem, zda je na to soubor připravený. Fyzické divadlo nás posunulo,“ říká ředitel Divadla pod Palmovkou Michal Lang.
-
Strach z jinakosti působí na Slovensku hon na čarodějnice, říká režisérka Tereza Nvotová
Magické drama s prvky hororu – tak o svém nejnovějším filmu Světlonoc mluví rodačka z Trnavy a absolventka hrané i dokumentární režie na pražské FAMU Tereza Nvotová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
