Strach z jinakosti působí na Slovensku hon na čarodějnice. Jako by všechno odlišné bylo hodno trestu smrti, říká Tereza Nvotová
Magické drama s prvky hororu – tak o svém nejnovějším filmu Světlonoc mluví rodačka z Trnavy a absolventka hrané i dokumentární režie na pražské FAMU Tereza Nvotová. Snímek o aktuálních tématech jako je (ne)schopnost dialogu, život v zajetých kolejích anebo strach z neznámého ale na konci podle autorky nabízí naději. Ta je pro ni, jak řekla Ondřejovi Cihlářovi ve Vizitce opakovaně, důležitá ve všem, co jako filmařka dělá.
Jen několik dní před vltavskou Vizitkou se režisérka a herečka Tereza Nvotová vrátila ze španělského města Sitges, odkud si z festivalu specializovaného na horory a fantasy filmy přivezla cenu za svůj film Světlonoc.
Dokončila jej navzdory úmrtí zamýšlené hlavní herečky Moniky Potokárové i navzdory „dobře míněným“ radám, které se na její hlavu během natáčení sypaly ze všech stran. „Ty výtky mě většinou rozpochybovaly. Pokaždé totiž musím vyzkoušet všechny varianty, abych na vlastní oči viděla, co funguje a co ne. Jsem otevřená dialogu, když někdo dostane lepší nápad, tak hurá, sem s ním. Ve fázi střihu jsem ale dospěla k názoru, že vím, jak chci film udělat, a pak už mi nedělalo problém za to rozhodnutí kopat,“ vysvětluje.
Díky za svatbu, lockdowne
Film o návratu mladé ženy Šarloty do rodné vesnice ve slovenských horách, kde lidé – vesměs neschopní jakékoliv konstruktivní debaty – žijí podle hrubých mužských pravidel a zároveň ve strachu a nenávisti k čarodějnicím, respektive k těm, kteří nesdílí jejich vidění světa, chápe Tereza Nvotová jako snímek o svobodě a jejím vnitřním nalézání.
„Nechci točit filmy ukazující na lidi, kteří dělají něco špatně. Chci dát postavám naději, cestu, na které pro sebe můžou najít sílu. I Špína končí miniaturní nadějí, což ale samozřejmě neznamená, že v člověku prožité trauma nezůstává,“ vrací se také ke svému pět let starému hranému debutu, v němž tematizovala znásilnění. Za Špínu dostala Tereza Nvotová Cenu české filmové kritiky.
Tématem Světlonoci jsou mimo jiné i předsudky; nadmíru aktuální věc, kvůli které v říjnu roku 2022 zemřeli v Bratislavě násilnou smrtí dva příslušníci LGBTQ komunity. „Debata se v současnosti vyostřuje, na Slovensku působí strach z jinakosti doslova hon na čarodějnice. Vše, co se odlišuje od normálu, je pro tyto lidi hodno trestu. Slovenská společnost je veskrze katolická a takzvané tradiční hodnoty jsou tam otázkou života a smrti. V Čechách to ale není o tolik lepší, nenávist vydávající se za konzervativní pohled na svět rozleptává i tuhle společnost,” myslí si.
Tereza Nvotová ve Vizitce mluvila také o politické situaci na Slovensku, jíž se v širším slova smyslu věnovala i v pět let starém dokumentu Mečiar, rozebírala zamýšlený dokument o idealizaci otrokářského systému v jižních zemích USA a vrátila se také k době nejtvrdších lockdownů. Právě tehdy se totiž na ulici – jinak to nešlo – provdala za svého amerického přítele.
Související
-
Zajímají mě hraniční témata, a takový je nácvik na všesokolský slet, říká režisérka Mária Pinčíková
Film se promítá on-line na právě probíhajícím festivalu Jeden svět, režisérka byla hostem Ondřeje Cihláře ve Vizitce.
-
Natočit dobový film je moje splněné přání, říká Lenka Wimmerová, režisérka minisérie Božena
Božena Němcová je všude kolem nás – ve školní četbě, na bankovkách, v anketách, vysvětluje režisérka Lenka Wimmerová popularitu minisérie České televize Božena.
-
Češi rybaří s vášní, není to pro ně každodennost, říká režisérka dokumentu Svéráz českého rybolovu
Nechtěla sedět na židli a jen tak „něco psát anebo něco číst“, tak se Ivana Pauerová Miloševič po studiích sociálních věd přihlásila na dokumentární tvorbu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
