Alena Zemančíková: Plody hříchu v Arkádii

15. listopad 2023

Taormina na Sicílii je dnes exkluzivní turistické město s hlavní ulicí lemovanou obchody těch nejslavnějších značek: Armani, Versace, Gucci. My jsme tam kvůli tomu ovšem nepřijeli, zajímalo nás staré řecké divadlo. Jeho pozůstatky se obdivuhodně zachovaly vysoko nad městem, v bezprostředním doteku s živly: země vydala kámen, z něhož bylo divadlo postaveno, nebe se klenulo nad ním a dole do pobřežních skal naráželo moře. 

Ke třem živlům zde přistupoval ještě čtvrtý, oheň, který chrlila do dnešních dnů stále činná Etna, za níž zapadá slunce.

Čtěte také

Pádem antického světa upadla Taormina do chudoby. Takovou ji při své návštěvě viděl Goethe. Antické ruiny a přírodní krásy začaly město znovu povznášet až v 19. století: tehdy ji objevili Angličané.

Na jejich stopu návštěvník narazí hned, jak vystoupí z vlaku a vydá se do kopce k divadlu. Uvidí totiž bizarní stavby z různých materiálů – kamene, cihel, sopečné ztuhlé lávy i dřeva, obklopené parkem.

Tuhle oázu stínu a zeleně založila roku 1899 lady Florence Trevelyanová, která milovala ptáky; bizarní romantické stavbičky jsou ptačí pozorovatelny – a také čajové altány. Pracovní síla v chudé Taormině byla levná, práce pro bohaté panstvo poskytla obživu místním, přijížděly slavné osobnosti jako Richard Strauss, Eleonora Duseová  nebo Anatol France, město začalo vzkvétat luxusem.

Čtěte také

Roku 1878 sem přicestuje z německého Wismaru malíř  Wilhelm van Gloeden. Uchyluje se na Sicílii v naději, že se tu vyléčí z tuberkulózy, a také hledá prostředí, které bude méně nepřátelské vůči homosexualitě než tehdejší protestantské Pobaltí. Začne fotografovat, sicilští mladíci představují ideální modely, van Gloeden je aranžuje do antických ruin se scenérií moře a útesů, olivovníků a hor v pozadí.

Vytváří obrazy starověké Arkádie, v níž na flétny hrají malí fauni, zápasí tu nazí atleti, kteří vzápětí na útesech odpočívají, jeden s hlavou v klíně druhého. Důvod, proč našel Van Gloeden v Taormině tolik ochotných modelů, nespočíval v tom, že by Sicilané byli tak tolerantní vůči fotografování aktů v uměleckých pózách: Van Gloeden svým modelům dobře platil, protože jeho fotografie se dobře prodávaly.

Čtěte také

Zvěsti o arkádském životě v Taormině se donesly i k Oscaru Wildovi, tou dobou už zničenému žalářem v Readingu i rozchodem se svým idolem Bosiem. V roce 1898 strávil měsíc v hotelu Victoria (jehož jméno je ironicky spojeno s viktoriánskou morálkou, která spisovatele dostala do vězení). Rád pomáhal Van Gloedenovi aranžovat, líčit a všelijak dekorovat jeho chlapecké modely: byli to titíž místní kluci, kteří jindy nosili v putnách na zádech mořskou vodu do jeho hotelové koupelny.

Wilhelm van Gloeden zemřel v roce 1931, sicilské klima mu tedy určitě život s tuberkulózou prodloužilo. V tu dobu už byl devět let u moci italský fašismus, jehož představitelé fotografie prohlásili na pornografické a 3000 skleněných negativů nechali zničit. Naštěstí kopie už dávno zaujaly pevné místo v dobových soukromých sbírkách. Pornografické nejsou, ale erotické zaujetí mužskými akty je na nich zřetelně patrné.

Čtěte také

Když si je člověk prohlíží dnes, upoutá ho kontrast drsných tváří a štíhlých nahých mužských těl nejrůznějších proporcí. Po úplnost řečeno, Van Gloeden fotografoval i portréty a ženské akty, ale záliba v těch mužských je nezpochybnitelná.

Otázka na závěr: byla do těchto uměleckých aktivit zapojena lady Trevelyanová?

Zdá se, že nikoli, jakkoli je to divné: v tak malé lokalitě těžko mohla nevědět o působení dekadentního fotografa a návštěvníci z Velké Británie se s ní těžko mohli minout. Ostatně ani pavilonky s mnoha lucernami v zahradě asi nebyly určeny jen k pozorování ptáků a pití čaje, ale také k noční zábavě.

a

Čtěte také

Florence Tevelyanová  se v mládí zapletla s nejstarším synem královny Victorie, budoucím králem Edwardem VII., a v roce 1884 byla z Británie královnou vykázána. Vydala se do Itálie a v roce 1890 se provdala za lékaře Salvatora Cacciolu, svobodného zednáře a starostu Taorminy. Podmínky pro založení zahrady a ptačí rezervace byly vytvořeny. A pro zvláštní kapitolu dějin fotografie nejspíš také.

 

 

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.