Alena Zemančíková

Jedu z Prahy na oslavu 60. výročí založení českého divadla v Chebu a myslím na  dojem, jaký ve mně zanechalo město, když jsem se tam byla v roce 1987 představit.

Před časem jsem zde mluvila o aleji, která byla vysázena roku 2002 od hraničního přechodu pro pěší z Hroznatova u Chebu do bavorského Waldsassenu.

Vyprávění o proměně věčně stíhaného rušitele pořádku v rektora Akademie výtvarných umění a ředitele Národní galerie v Praze. 

Krakov je městem divadla. I když se nehraje, jeho budovy mají zajímavou historii. Divadlo Bagatela bylo otevřeno v roce 1919 jako podoba pařížského divadla lehkých komedií.

Můj dětský věk v západních Čechách byl geometricky vymezen třemi horami:  Vlčí horou, Přimdou a Dylení. Nebyly to jediné hory na obzoru, ale pro mě jen tyto tři měly jména.

Slušné není někoho ovládat, ponižovat a týrat. I povídka o dlaždičích je vlastně o slušnosti. V interpretaci Marka Holého a Josefa Somra poslouchejte on-line.

Povídka ze souboru Beton. Odehrává se v Čechách a je vyznáním živočišnému spojení s přírodou, které autorka později hledala a nacházela v exotickém světě. 

Ondřej Vaculík rozvíjí v další ze svých úvah myšlenku o duši města, která se někdy krčí strachy v těsném koutě na předměstí. 

Vlak z Mariánských Lázní  je překvapivě plný; nekoupila jsem si místenku, protože jsem to nečekala. Velká část cestujících jsou ženy s velkými kufry. 

Jeli jsme autem z Prahy do Řezna přes hraniční přechod Rozvadov a já jsem přátelům vyprávěla, jak jsme s bratrem jako děti cestovali za babičkou z Tachova  do Plzně.