Živit se komiksem? Na to jsem nemyslela. Rozhodnutí spolehnout se na kreslení mě ale osvobodilo, říká Toy Box

3. únor 2022

Moje kniha Vinnetou, Komiksová učebnice komiksu a Tma – tou jsou tři výrazné knížky ilustrátorky Toy Box. Vyhovuje jí, že komiksy si může sama psát i kreslit, a za svou silnou stránku považuje schopnost vyprávět příběhy. Díky nim dokáže lidem srozumitelně vysvětlit například témata spojená s klimatickou krizí. Ve Vizitce ale s Ondřejem Cihlářem mluvila také o jejich oblíbené historické postavě, tedy o Pérákovi.

Toy Box si říká po hrdince komiksu Top Ten. Identitu si chrání barevnými parukami a maskami různého typu, kreslí a píše komiksy, ilustruje novinové články a věnuje se streetartu. Na letošní jaro má v plánu malbu takzvaného murálu (pokreslené plochy) v prostorách pod bývalým železničním mostem na pražském Žižkově. Toy Box totiž zvítězila v soutěži vypsané Galerií hlavního města Prahy a pilíře mostu tak ozdobí postava Péráka – mytické osoby skákající po městě na pružinách, která podle legendy měla zemi ochránit před nacisty.

Kala azar, Toy_Box

Právě do okrajových, dělnických čtvrtí postava Péráka historicky spadala. „Můj Pérák ale bude současný, bude mít helmu, masku, po kapsách poschovávaný gear (vybavení) a bude mít samozřejmě i ty pružiny. Zastávat se bude chudých a sociálně vyloučených, kterých není málo,“ popisuje umělkyně myšlenku svého vítězného murálu.

Citlivost vůči sociálním tématům je Toy Box vlastní. Na punkových koncertech se od mládí setkávala s lidmi z komunity tzv. Straight Edge, která odmítá drogy včetně alkoholu a prakticky se zajímá například o práva zvířat nebo kvalitu života lidí bez domova. I proto se spolu s Člověkem v tísni pustila do „příběhové“ streetartové kampaně poukazující na reálné klimatické změny, účastní se aktivit sdružení Food Not Bombs, jež potřebným vaří veganskou stravu, a stala se patronkou tzv. suchého února. „Můj život je sice postavený na střízlivosti, to ale neznamená, že nemám své závislosti. Teď se třeba snažím omezit čas strávený na sociálních sítích,“ konstatuje.

Díky za práci v novinách

Kreslení Toy Box bavilo odmala, stejně ráda se ale věnovala hudbě nebo sportu, ostatně kick box provozuje dodnes. Zkušenosti s psaním sbírala na přelomu devadesátých a nultých let v redakci deníku MF Dnes. „Za to, jak píšu, vděčím práci v novinách,“ přitakává. „Psaní mě bavilo a docela mi i šlo, noviny jsem ale opustila i proto, že mě to táhlo ke komiksu a já se potřebovala naučit kreslit.“ Práci s obrazem, ale taky s prostorem, architekturou a kostýmem pilovala na scénografii na pražské DAMU. Ačkoliv dodnes chodí do divadla ráda například na inscenace režiséra Jana Friče, sama se vydala právě cestou komiksů a streetartu.

Čtěte také

„Nikdy jsem si nemyslela, že se komiksem budu živit, když jsem se ale rozhodla, že se na kreslení spolehnu, hrozně mě to osvobodilo,“ říká. Studiem scénografie pro ni vzdělávání neskončilo, na vylepšení techniky kresby a malby pracuje neustále, naposledy například s pomocí on-line kurzů. Schopnost dobře zformulovat text a dát obrazovou podobu tomu, co se ji honí v hlavě, považuje za výhodu. „Někdo vidí bohatství ve spolupráci se scenáristy, moje síla je ve schopnosti věci vymyslet, napsat i nakreslit. Tu zodpovědnost mám ráda.“ Ve Vizitce došla řeč i na inspiraci „barevnou“ písní kapely Einstürzende Neubauten a také na tvořivou sílu, která se objevuje pravidelně v podobě záblesků a je jen těžké ji popsat slovy. Tak vznikla například autorčina loňská kniha Tma.

Spustit audio

Související