Český komiks neustále roste, největší problém je omezená velikost našeho trhu, říká Tomáš Prokůpek
„Česká epika srovnatelná například s ruskými pověstmi se nedochovala. Pro Čechy, kteří jsou skeptičtí vůči velkým příběhům v literatuře i ve filmu, se mi to zdá příznačné,“ říká přední znalec komiksů Tomáš Prokůpek. Mytologie a písma starých civilizací jsou jednou z jeho zálib, o které ve Vizitce s Markétou Kaňkovou také mluvil.
Zelená postavička vyzbrojená chapadly bloudí planetou a snaží se na ní najít něco podstatného. Tak přední komiksový expert, ale též vystudovaný architekt a nadšený kreslíř Tomáš Prokůpek s úsměvem vzpomíná na svůj první autorský pokus, který spadá do období základní školy.
Zatímco spolužáky komiksová láska s věkem opouštěla, Prokůpek ke Čtyřlístku a časopisu ABC přibíral další příběhy pro starší a dospívající, až se ve svých sedmadvaceti dopracoval k prvnímu „oficiálnímu“ autorskému komiksu Návštěvník. Vytvořil ho spolu s výtvarníkem Tomášem Kučerovským a šlo o příběh neuchopitelné zvědavé bytosti procházející byty cizích lidí, přičemž pointa byla pozitivní: postava zjistila, že lidstvo to světem myslí vcelku dobře. Komiks tehdy získal několik cen, v jejichž „sbírání“ Prokůpek pokračuje dodnes. Naposledy obdržel společně s Kučerovským cenu Muriel za přínos českému komiksu za sborník Aargh!, který vydávají už 21 let.
Vnímám velkou žánrovou pestrost
„Původně jsme chtěli vytvořit platformu pro mladé komiksové autory hlavně ze zemí bývalého východního bloku,“ říká Prokůpek. „Už od začátku jsme dávali prostor například lidem z Polska. Publikovali u nás ale taky Jiří Grus nebo Lela Geislerová,“ zmiňuje dnešní žánrové hvězdy. Aargh! Prokůpka postupně přivedl k zájmu o historii českého komiksu – k Josefu Ladovi, Kájovi Saudkovi, ale logicky také k celé řadě méně známých autorů a časopisů. Ve Vizitce zmínil například komiksovou revue Koule z dvacátých let minulého století, jež se pokoušela napodobit podobné žurnály z Anglie či Itálie. Zašla však na nedostatek čtenářů.
Dnes je tuzemský komiks podle něj naopak na vzestupu. „Komiks vždycky citlivě reagoval na stav společnosti, na její svobodu. V době druhé světové války nebo v padesátých letech skomíral, dnes je hlavní problém velikost našeho trhu,“ míní. „Živit se komiksem tu není úplně možné, zároveň máme už druhou generaci autorů, která sleduje, co se děje ve světě a umí dobře anglicky. Vnímám taky velkou žánrovou pestrost, nastoupila i silná ženská vlna,“ jmenuje autorky komiksu Bez vlasů Terezu Drahoňovskou a Štěpánku Jislovou. Očekává, že tento příběh vyjde i v zahraničí.
Tomáš Prokůpek ve Vizitce mluvil také o svých studiích architektury na VUT v Brně, kde se setkal se svým komiksovým souputníkem Tomášem Kučerovským. Ani jeden se dnes vystudovanému oboru nevěnuje, Prokůpek ale kvituje schopnost vhledu pod povrch věcí, kterou mu studia architektury dala. Oboru se navíc deset let po škole věnoval alespoň teoreticky jako redaktor architektonického časopisu Era 21.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.