Vplujte s Pavlem Richterem do zákrut tichého undergroundu komunistického Československa

2. červenec 2021

ArtCafé

Kvas alternativní hudby na pomezí oficiální scény a ilegality byl v 70. a 80. letech barevný. Skladby její introvertnější větve komentuje kytarista Pavel Richter.

Když se řekne hudební underground, tak se většině posluchačů vybaví sound Plastic People of the Universe, DG 307 a dalších poměrně hlasitých kapel. Jenomže hudba na okraji nabízela, především v 80. letech, mnohem bohatší menu, často i v podobě tišší a méně extrovertní muziky.

Čtěte také

Sedmé nebe s Josefem Rauvolfem: O vzrušující a nespoutané hudbě i poesii undergroundu

Projekty jako Amalgam, Relaxace, Máma Bubo nebo Vyšší populár se nechávaly inspirovat hudbou Briana Ena, krautrockerů, ale také exotickou world music Dálného východu, a za železnou oponou posluchačům zprostředkovávaly nečekaná delikátní hudební dobrodružství.

Hostem hudebního dramaturga Pavla Zelinky, který v ArtCafé sleduje právě tuto hudební linku, je Pavel Richter, výrazný muzikant, který za dob komunismu prošel právě hned několika tiššími sdruženími. Vedle už zmíněného Amalgamu můžeme jmenovat společného hraní s Lubošem Fidlerem a Oldřichem Janotou nebo jeho kapelu Richter Band. Pavel Richter do vltavského studia přináší i sólové nahrávky z poloviny 80. let, které nebyly dodnes vydány.

4. července od 20 hodin si v rámci pořadu Koncert bez hranic nenechte ujít koncert tria Janota, Fidler, Richter a Richter Bandu. 22. srpna pak ve stejném pořadu zazní také záznamy z Lucerny kapel Švehlík a Amalgam.

autor: Pavel Zelinka