Sedmé nebe s Josefem Rauvolfem: O vzrušující a nespoutané hudbě i poesii undergroundu

4. červenec 2021

Nedělní Sedmé nebe s Josefem Rauvolfem je tentokráte věnováno fenoménu, jemuž se bude Vltava věnovat celé léto – undergroundu. A to ve všech jeho možných podobách, tedy ne pouze té hudební. Přestože dnes na toto označení narazíme v různých souvislostech, kořeny a původní smysl undergroundu jakoby zůstávaly skryty. Slovo samotné zní tak tajemně, vábivě, zároveň je velice obecné.

Co tedy vlastně onen mýtický underground, tedy podzemí, vlastně je? Jsme si jisti, že to opravdu víme? Zvláště pak dnes, kdy se zdá, že těch undergroundů je opravdu ažaž. Undergroundové kluby, undergroundová taneční scéna, techno, undergroundové to a ono. Byly však doby, kdy se tak křečovitě nežonglovalo nálepkami a underground skutečně něco znamenal – jak pro ty vně, tak uvnitř.

Poslechněte si tedy, jak to s undergroundem skutečně bylo, kdy byl poprvé zmíněn, v jakých souvislostech, a co to znamenalo pro jeho další vývoj. A hlavně, co to znamenalo pro ty, kteří do něj patřili, ať již si to uvědomovali, či ne.

Nejdříve se zaměříme na počátky undergroundu ve Spojených státech, hlavní důraz ale bude položen na ten náš underground, dříve zatracovaný a pronásledovaný, dnes naopak uznávaný a ceněný. Aniž bychom si jej chtěli jakkoli idealisovat, tvořil v bolševickém normalisačním marasmu 70. a 80. let jeho výrazný protipól – není tedy divu, že tak moc ležel tehdejším mocipánům v žaludku. Však mu také pěkně zatápěli, ale zlikvidovat se jim jej nepodařilo. Naštěstí.

O tom všem, jak o vzrušující a nespoutané hudbě, tak o poesii undergroundu nedělní Sedmé nebe bude. Bude pozváním do undergroundu, který je slovy hudebníka a básníky Filipa Topola životní styl, ve kterém může být i netvůrčí člověk. Je to postoj, velice subjektivní, jedince ke svému okolí a ke světu. Underground, tak jak ho vnímám, je svoboda.“

autoři: Josef Rauvolf , zpr
Spustit audio

Související