Vokno do světa undergroundu. Příběh časopisu pro ty, kteří chtěli žít po svém, ale tak trochu jinak

7. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy František „Čuňas“ Stárek listuje samizdatovým časopisem Vokno

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Mezi lety 1979 až 1989 vzniklo patnáct čísel samizdatového časopisu Vokno. Pozoruhodné tiskoviny, která na jedné straně mapovala dění v českém undergroundu, zároveň ale přinášela této subkultuře řadu informací a podnětů k zamyšlení. Kdo byli lidé, kteří Vokno připravovali? Jaké to bylo, připravovat v letech husákovské normalizace samizdatový časopis? A co si o undergroundu myslí dnes? Premiéru poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.

Účinkuje: Libor Vacek
Připravili: David Hertl, Petra Loučová
Premiéra: 30. 6. 2021

Podle zakladatele Vokna Františka „Čuňase“ Stárka byla jedním z klíčových momentů, stojících u zrodu časopisu, undergroundová výstava v Mariánských Lázních v první polovině 70. let. Stárek – tehdy žijící v Teplicích – se na ni vydal a přátelům z Mariánských Lázní později zaslal formou dopisu několik postřehů, jakousi recenzi. Pořadatelé výstavy sepsali vlastní názor. Stárek později oba polemické texty doplnil fotografiemi, které na výstavě pořídil, vše rozmnožil a rozeslal přátelům.

Samizdatový časopis Vokno

Prehistorický text undergroundové žurnalistiky vznikl v době, kdy o nezávislém periodiku (samizdatovém, jinak to ani tehdy nebylo možné) uvažovali jak příznivci undergroundu mimo Prahu, tak skupinky pražských intelektuálů, z nichž někteří patřili do okruhu bývalých literárních a kulturních revui, ze kterých museli odejít na začátku normalizace. Až později došlo k propojení obou entit, ke konkretizaci představ, jak by časopis pro underground a o undergroundu měl vypadat.

Čtěte také

Důležitou roli zde hrají Ivan Martin Jirous, Jiří Němec a právě František Stárek. Tomu se totiž podařilo složitým způsobem získat rozmnožovací stroj. „Připadalo nám, že jsme prolomili informační blokádu režimu,“ vzpomíná Stárek na okamžik, kdy začal na jednoduchém zařízení „tisknout“ ve stokusovém nákladu první texty. Patřila k nim i Charta 77.

Samotný časopis Vokno vznikl až v roce 1979 a jeho vydávání lze rozdělit na dvě etapy: před rokem 1981 a po roce 1985. V uvedeném mezidobí byl Stárek a někteří z jeho přátel kvůli vydávání Vokna vězněni a i po návratu „na svobodu“ chvíli trvalo, než se podařilo časopis obnovit.

Samizdatový časopis Vokno

Zejména ve druhé polovině 80. let se z Vokna stala svého druhu instituce – kromě časopisu Vokno přibyly útlejší a pravidelnější Voknoviny, Vokno mělo vlastní edici samizdatové literatury, pořádalo bytové semináře, propojovalo organizátory nezávislých kulturních akcí, distributory nezávisle vznikajících hudebních nahrávek, vznikl i videomagazín Vokna. Na stránkách Vokna se tiskly zajímavé texty, původní i přeložené, pozvánky na nezávislé kulturní akce a jejich recenze, profily kapel, které neměly oficiální souhlas k provozování hudební činnosti. Objevila se řada úvah o kultuře a záhy také o ekologii.

Čtěte také

Přestože se český underground snažil definovat jako ryze apolitický, byla mu političnost vnucena režimem, ovládaným komunistickou stranou; na stránkách Vokna se proto začaly objevovat i úvahy o politice. Některé z textů vyvolaly rozsáhlé polemické diskuse, jejichž podstatné části Vokno také zveřejnilo.

Na vydávání Vokna a jeho distribuci v pořadu vzpomínají vydavatel časopisu František Stárek, hudebník a publicista Miroslav Vodrážka, výtvarník a autor grafické úpravy Vokna Martin Frind a básník a literát Luděk Marks, který později spravoval literární rubriku Vokna. Přiblížit význam českého undergroundu – tehdy i dnes – a zasadit ho do odpovídající kontextu, domácího i mezinárodního, se pokusí překladatel a literární kritik Martin Machovec.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související