David Hertl
Vede programové řady Archiv Plus a Portréty.
Davidu Hertlovi nikdo náročnou cestu k dnešnímu postu publicisty neklestil. Začínal jako okresní novinář v lounském týdeníku Svobodný hlas a později sedm dnů v týdnu pracoval jako externí redaktor pro zpravodajství ČRo v Ústí nad Labem.
Snažil se svou práci dělat co nejlépe, ale s přibývajícími lety ho trápilo, že zpravodajství, „umění dvaceti vteřin“ – na rozdíl od publicistiky – nikdy nepostihne všechny aspekty problémů, s nimiž se setkával. „V roce 1998 jsem s neskutečnou drzostí napsal mail Pavlu Pecháčkovi do Svobodné Evropy a nabídl své služby. Pozval mne do Prahy, kam jsem kvůli dopravní zácpě přijel o půl hodiny později, navíc v tričku a kraťasech… Myslím, že na mne musel být strašný pohled, když jsem k němu do kanceláře v Dykově ulici vcházel – ale nevyhodil mne a nabídl spolupráci na pořadu Hlasy a ohlasy. Pracoval jsem pak pro ně externě několik let.“
Mezitím spolupracoval s ústeckým rozhlasem. „Byl jsem u všeho důležitého – místní politika, kultura, ekonomika, sport… Čtyřicet metrů nad zemí, když klempíři objevili v báni žatecké radnice historické písemnosti – i pod zemí, když se po létech podařilo zpřístupnit podzemí v Jirkově.“ V roce 2006 mu byla po třinácti letech externí spolupráce s ústeckým studiem nabídnuta pracovní smlouva a v roce 2008 začala i jeho spolupráce s ČRo 6, kde oslovil Jana Sedmidubského. „To už jsem pravidelně poslouchal pořad Portréty, který se mi líbil a říkal jsem si – tohle kdybych mohl někdy dělat! To jsem netušil, že za pět let budu s Janem Sedmidubským sedět v kanceláři a o pořadu Portréty se budeme bavit v podstatě každý den!“
Od ledna 2013 je členem Tvůrčí skupiny Dokument a publicistika Českého rozhlasu a podílí se na přípravě pořadů Portréty, Archiv Plus, Téma Plus a Příběhy 20. století. „Snažím se nabídnout posluchači pocit, že nemám patent na pravdu; chci, aby lidé nad věcmi přemýšleli se mnou. Byl bych rád, kdyby se posluchači o věcech a událostech dozvídali víc, než jen že se staly. Snažím se oslovit ty, kteří jsou schopni přemýšlení, reflexe a sebereflexe. Tato část veřejnosti má právo, aby nebyla ubíjena jen posledními novinkami hitparád v kombinaci s reklamami na šampony a jogurty.“
Všechny články
-
František. Skromný a odvážný papež, který bořil očekávání
Odkud Jorge Mario Bergoglio pocházel, co ho formovalo a čím byl výjimečný jako papež František, rozebere v pořadu Hovory Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd.
-
Slavní hochštapleři. Nakupovali, na co neměli, a prodávali, co jim nepatřilo
Hochštapleři. Podvodníci vyšší kategorie, lidé, kteří s prázdnou kapsou nakupovali, na co neměli, a prodávali, co jim nepatřilo. To vše s klidným výrazem ve tváři.
-
Slavní hochštapleři: Felix Cámara byl autorem oblíbené komedie i obdivovatelem Frankova fašismu
Kolikrát ročně asi odvysílají televizní stanice film režiséra Otakara Vávry Dívka v modrém? Úspěšná komedie vznikala ve složitém roce 1939 a premiéru měla v lednu 1940.
-
Korzárky a bukanýři. Vydejte se s legendárními piráty do neprozkoumaných vod
Víte, kdo byl předlohou filmového piráta Jacka Sparrowa? Po kom se jmenuje nejslavnější značka rumu? A že pod vlajkou s lebkou a zkříženými kostmi pluly v Karibiku i ženy?
-
Nebudu hrobařem církve, řekl estébákům arcibiskup Josef Matocha
Jedenáct let držela komunistická StB v domácím vězení biskupa Josefa Matochu. Izolace trvala i poté, co byly tisíce politických vězňů propuštěny v rámci amnestie.
-
Když na Prahu shlížel Stalin a začínala druhá vlna kolektivizace. O čem se mluvilo na jaře 1955?
Na jaře 1955 Československo podepsalo Varšavskou smlouvu, konal se sjezd odborářů a v některých podnicích se stávkovalo. Archiv Plus se vrací do jarních měsíců roku 1955.
-
„Hitlerův jasnovidec“ Erik Jan Hanussen skončil dost neslavně
„Slavný Hitlerův jasnovidec“ Erik Jan Hanussen za 1. světové války podváděl s dopisy na frontu, které tajně rozlepoval, četl a poté adresátům „věštil“ jejich obsah.
-
Ucho i Páni kluci vznikli podle scénáře Jana Procházky. Po okupaci byl v nemilosti, šla po něm StB
Přes 30 filmů, které zůstaly po spisovateli Janu Procházkovi, patří k tomu nejlepšímu v československé kinematografii. Přestože zemřel dřív, než dosáhl tvůrčího vrcholu.
-
Slavní hochštapleři BONUS: Čím víc o podvodníkovi Lustigovi vím, tím ho znám míň, říká Motl
Stanislav Motl narazil v Alcatrazu na jméno Viktora Lustiga, který byl vězněn za padělání stodolarovek. Byl to Čechoslovák, který se proslavil tím, že prodal Eiffelovu věž.
-
Harry Jelínek prodal Karlštejn i pražskou tramvajovou linku
Byla to tehdy senzace, když se v roce 1931 pražský podvodník Josef „Harry“ Jelínek pokusil prodat Karlštejn americkému obchodníkovi.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »