Václav Vokolek: Putování za rusalkami

11. únor 2022

Výchozím bodem zajímavého výletu tentokrát budou Kralupy nad Vltavou, přesněji jejich místní část Minice. Za posledním stavením, tam, kde silnice prudce zahýbá vlevo, odbočíme na opačnou stranu a po polní cestě se dostaneme k cíli. Objevíme tu ukrytý svět načervenalých buližníkových skal, nečekané výhledy do středních Čech a na České středohoří a dokonce na zaoblený masiv Krušných hor.

Skalnaté návrší nám může připomenout pobřeží moře. Kdysi tomu tak skutečně bylo.

Čtěte také

Součástí romantické krajiny je i hluboké údolí s potůčkem, které se jmenuje velice poeticky – Rusavky. Bez pochyby souvisí s rusalkami. Scenerie pro pohádkové bytosti je zde dokonalá. Jako by se jejich průhledná těla skrývala v hlubokých stínech a uhrančivé oči pozorovaly každý náš krok.

Ve slovanské mytologii patřily vodní žínky k velice důležitým postavám. Na jejich počest se slavily tak zvané rusálie. Není vyloučeno, že byly odvozeny od antických rosalií, protože se jedná o obdobné slavnosti bakchického rázu. Hrály se rozpustilé rusalné hry, vyhrávalo se na housle, bubny a píšťaly, a samozřejmě se tančilo. Rusalské svátky vždy souvisely s vodou. Věnce a kousky látek se věšely buď na stromy anebo se pouštěly po vodě. Voda se ukrývá i ve starém slově „ruslo“, což bylo řečiště či vodní proud.

Čtěte také

Ale v paměti slov se uchovalo i jiné zajímavé spojení. Původní název vodních bytostí byl „vila“, případně „diva“. Ta má prastarý indoevropský kořen. Najdeme ho i v keltském výrazu dive a v latinském diva, což bylo označení pro nebešťanku. Diva se na Ukrajině jmenuje právě vládkyně rusalek. Teprve o mnoho později se starý slovní kmen ustálil v poetickém slově dívka. Že by se přece jen v každé ukrývala rusalka?

Kult vodních bytostí, a samozřejmě i samotné vody, je rozšířen od nejstarších dob patrně po celé planetě. Voda je nejen symbolem života, ale také znamením nevědomé energie, která protéká krajinou duše. Právě voda byla považována za prvopočátek všeho jsoucího, a proto se objevuje v celé řadě mýtů o stvoření. Voda samozřejmě souvisela s plodností.

Čtěte také

Není proto divu, že samotný vodní pramen může být branou do jiného světa, místem, kde dochází ke spojení mnoha protikladů. Kronikář Kosmas píše o uctívání vody v 11. století a pražský biskup přísně zakazuje oběti studánkám ještě ve 12. století. Ale ani tehdy kult vody zdaleka neskončil. Voda je důležitým symbolem i pro Freudovu psychoanalýzu, která často spojuje prastarou symboliku s teorií lidského podvědomí. Pro psychoanalytiky je voda symbolem ženství a vlastního nevědomí.

Samozřejmě u pramenů a vod se v celé řadě pověstí lidé setkávají s vodními bytostmi, tedy i s vílami. Víly jsou vesměs popisovány jako krásné mladé dívky s průsvitným tělem. Důležité jsou pro ně bohaté, rusé vlasy. Právě ty se ukrývají v jejich pojmenování. Jsou symbolem jejich výjimečnosti a pro rusalky jsou zdrojem života a síly. Ztráta jediného může znamenat i rusalčinu smrt. Rusalčiny dlouhé vlasy musí zůstat neustále mokré, jinak by vodní víla zahynula. Začne-li si však své vlasy pročesávat, může tím způsobit i povodeň.

Čtěte také

Rusalky s oblibou tančí. Zběsilé tance na rusaliích, které slovanští předci tančili, mohou být odrazem existence těchto vodních a lesních duchů. Extatický tanec rusalek se odehrává v kruhu, v tak zvaném vílině kole. Může to být další památka na daleko starší časy, na pravěké uctívání kruhu, o němž máme nebývalé množství důkazů. Vílí kruh se pozná podle vyšší trávy či jiných rostlin. Ale tanec průsvitných tanečnic prozradí i houby narostlé do kruhu či polokruhu, takovou sestavu každý houbař důvěrně zná. Do všech těchto rusalčích kruhů se nedoporučuje vstupovat.

Vztah k lidem mají mít rusalky dobrý, zvláště k mladým mužům. Mohou však i působit opačně. Mstí se za urážky, za vyrušení ze svých rejů a nejčastěji způsobí, že se člověk pomate na rozumu.

Lidé chtěli být s vodními bytostmi zadobře a tak, zejména o letnicích, rusalky podpláceli různými dary a oběťmi. K vodě kladli koláče, polní plody, květy a na stromy rozvěšovali pestrobarevné stužky. Před nedávnem kdosi v Rusavkách zbudoval vedle bublajícího potůčku pěknou kamennou studánku a označil ji křížem. Třeba dobře věděl, proč.

autor: Václav Vokolek
Spustit audio