Petr Vizina: Šalamoun a volba povolání

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Maturita, maturitní zkouška, maturant

„David řekl: 'Můj syn Šalomoun je ještě mladíček útlého věku. Má-li vybudovat Hospodinův dům do mohutné výše, aby proslul nádherou po všech zemích, musím pro to konat přípravy.' Proto David ještě před svou smrtí vykonal mnoho příprav.“

Tohle denní čtení z Bible vyšlo na období, kdy čeští deváťáci zůstali viset tři měsíce v koronavirovém vzduchoprázdnu zavřených škol a učení po internetu.

Zakladatel starozákonní dynastie, král David, začíná připravovat synovu kariéru záhy. Jak dlouhé a nejspíš taky důkladné ty otcovské přípravy byly, si můžeme představit z pokračování textu; Šalamoun dospěje a má se právoplatně chopit vlády, tedy má nastat to, nač jej otec od malička připravoval. Adoniáš, Šalamounův nevlastní, ambiciózní bratr, si zjedná podporu vojska a kněží a snaží se Šalamouna o trůn připravit.

Zbytek příběhu známe. Manipulátor Adoniáš nakonec končí špatně, zato největší židovský chrám v dějinách nese Šalamounovo jméno a svatý text říká, že co do bohatství a moudrosti nebylo před Šalamounem ani po něm takového krále. Podle všeho tedy David svou dlouhodobou strategií, obrazně řečeno, od základky po vysokou školu, připravil Šalamouna na jeho slavný úděl perfektně.

Rozhodně jsem se necítil jako prozíravý král David, když jsem koncem školního roku sledoval zápas potomků o místa na střední škole. Úspěch budoucích Šalamounek a Šalamounů v přijímacích zkouškách měl zároveň potvrdit i správnost našich domácích úvah a strategií.

Jenomže žádné potvrzení nepřicházelo. Naopak, do poštovní schránky chodilo jedno odmítnutí za druhým. Co jsme podcenili, co jsme zanedbali? Jak to, že nemáme setinu Davidovy představivosti, co z potomka jednou vyroste?   

Existuje temná varianta davidovského příběhu o prozíravém otci. Zpíval ji countryový zpěvák Johnny Cash v písničce o klukovi, kterému dal otec jméno Zuzanka. Popisuje téměř odysseovské setkání syna s otcem, který synovi takový handicap udělil hned v zavinovačce a pak utekl od rodiny.

Mladíkovi, coby dospělému, se otec nakonec zjeví. Syn usoudí, že za to životní příkoří otec zaslouží pořádnou nakládačku. „Věděl jsem, že s tebou nebudu, až budeš vyrůstat“, říká otec. „Svět se s nikým nemazlí a chlap musí být tvrdý, aby v něm obstál. Proto jsem ti dal holčičí jméno.“  Žádný z odborníků na výchovu a dětskou psychologii by takový nápad pravděpodobně neschvaloval. Platí sice, že vyrůst se dá jen přes překážky, ale těžko říct, jestli tou překážkou mají být vlastní rodiče. Nejspíš ne.

Nepodrobujeme děti genderovým experimentům jako v té písni o Zuzankovi. Nepřipravujeme je na život podle průpovídky, že je těžko na cvičišti, zato potom lehce na bojišti.

A pokud jde o krále Davida a jeho syna Šalamouna, starověk měl tu výhodu, že před rodičem a dítětem nestála složitá volba výběru povolání. Královský syn se mohl stát budoucím králem, jako Šalamoun, nebo renegátem jako Adoniáš. Davidovy plány pro synovu budoucnost zároveň jistě neznamenaly jen Šalomounův osobní coaching, jak se dnes říká.

Nejspíš David uvažoval i o tom, jak bude vypadat království, až se ho Šalamoun ujme, podobně jako my uvažujeme, jestli školství vybaví maturitou z matematiky nebo větnými rozbory dnešní deváťáky pro svět za deset či dvacet let.   

Jak důsledně a jak dlouho připravovat děti na budoucí kariéru, je otázka, která nemá jednu správnou odpověď. Stejně se budou lišit odpovědi na otázku, zda a do jaké míry děti před těžkostmi chránit, anebo raději pomáhat jim zkoušky zdolat. Šílený nápad pojmenovat kluka dívčím jménem se za zkoušku nepočítá. To je možné jen v countryové písničce.

Víme, že Šalamounův život nás, podobně jako jiné biblické příběhy, vede k tázání, na které si máme odpovědět. Ježíš později ve svém Kázání na hoře ten Šalamounův příběh úspěchu a uznání vlastně umenšuje, abychom si z úspěchu a uznání, které chceme pro své potomky, nedělali modly. „Podívejte se na polní lilie, jak rostou,“ vybízí své posluchače k pohledu na tak zdánlivě prostou věc, jako je květina na louce. „Nepracují, nepředou – a pravím vám, že ani Šalamoun v celé své nádheře nebyl tak oděn jako jedna z nich.“