Petr Šourek: Střed jazyka

Vsadím se, že v první chvíli si valná většina Čechů bude myslet, že maďarské Zadunají je východní část země, ta dál od nás. Ale správná odpověď je opačná. Zadunají, maďarsky Dunántúl, latinsky Transdanubia leží na západním břehu Dunaje; blíž k Prateru a do Evropy. Když dojedete z Prahy do Budapešti, budete mít už Zadunají za zády.

Čtěte také

Petr Šourek: 67, protože 67

Zadunají leží samozřejmě za Dunajem, ale záleží, ze kterého břehu řeky se na ně díváte. V tomto případě máte stát na východním břehu. Perspektiva je důležitá a z názvu a polohy se dá zpětně odvodit. Vezměme Transylvánii. Ta dnes leží v Rumunsku, nicméně za lesem je z Maďarska. A maďarsky se také jmenuje Erdély, čili Zálesí. A tak už víte, odkud ten název pochází.

A z toho poznáte, kdo si to území pojmenoval a kdo mu vládne nebo vládl. My dneska říkáme Zakarpatí, jako bychom se na tu zemi dívali z Moskvy nebo z Kyjeva. Přitom za první republiky jsme mluvili o Podkarpatské Rusi a místní Maďaři dál mluví o Kárpátalja, tedy Podkarpatí. Z hlediska Budapešti ten kraj leží dál pod Karpaty, a ne za Karpaty.

Abyste mi špatně nerozuměli. Nechci tu rozdmýchávat staré nacionalistické vášně nebo oživovat teritoriální nároky. Jde mi o něco jiného – o takzvaný deiktický střed. Zní to strašně odborně, ale deiktický střed označuje místo, ze kterého mluvíme. Říká nám, kde je naše tady a teď. Protože co není tady, je logicky tam, jinde, na druhé straně... Deiktický střed určuje, co je za kopečky a kudy se vine naše cestička k domovu. Říká, kdo je ten a kdo onen, kdo stojí blíž a kdo dál.

Čtěte také

Petr Šourek: Koho volí játra?

Mluva je tak ukotvená v čase a prostoru. Pozor, nikoli fyzicky či fyzikálně, geograficky podle souřadnic nebo GPS, nýbrž společensky alias sociálně. Deiktický střed je místo, se kterým se identifikujeme.

Stejně jako čeština má maďarština protikladné výrazy tady a tam. Není to nic složitého. Tady se řekne itt a tam je maďarsky ott. Itt – ott. Zapamatujte si to – itt, ott. Hodí se vám to na Balatonu, až budete ukazovat z jednoho břehu na ten protější, itt (tady) – ott (tam). Itt a ott se mohou spojit se starým slovem pro domov – hon. Vznikne tak itthon – tady doma a otthon – tam doma. Je jasné, jak se to používá: itthon řeknete, když doma jste, a otthon, když doma nejste.

Anebo – a tady to začíná být zajímavé – ta slova užíváte podle toho, s kým mluvíte. Představte si, že jste doma a voláte manželovi, manželce, dětem, se kterým bydlíte, máte s nimi tedy společné doma. Těm řeknete – což vás nepřekvapí – itthon = tady doma. Když se ale nacházíte na stejném místě, u vás doma a máte na home office, ze kterého voláte šéfovi, použijete otthon – tam doma, protože šéf či šéfová u vás nebydlí, neb má jiné obydlí, jiné doma. Vaši kolegové s vámi nesdílí deiktický střed domova. Sdílení deiktického středu je sdílení perspektivy, pohledu na svět.

Čtěte také

Petr Šourek: Slunce

Nemusím se dovolávat komických slov české hymny, aby vám bylo jasné, že domov je vlastně teritoriálním synonymem slova my. A tím pádem odpovědí na nejdůležitější politickou otázku: kdo jsme my? – V našem případě obyvatelé jedné útulné kotliny. 

Nejen každý z nás, když mluví, ale také jazyk má svůj deiktický střed – místo, ze kterého se mluví česky, maďarsky nebo francouzsky. Názvy jako Zámoří, Dálný východ, Zauralí, Zadunají, Zakarpatí nebo Transylvánie ukazují, kde tento střed jazyka leží.

Když Béla Bartók zapsal v roce 1906 maďarskou lidovou píseň Tiszán innen, Dunán túl, zápis pořídil v jižním Zadunají, tedy na jihozápadě dnešního Maďarska. V písni se zpívá:

Tiszán innen, Dunán túl,

túl a Tiszán van egy csikós nyájastul.

Čtěte také

Petr Šourek: Neústavní zejména

Tedy něco jako:

Od Tisy až za Dunaj

Za Tisou stádo má šohaj.    

A nejde o to, kde tu píseň Bartók sebral, kde a kdo mu ji zrovna zazpíval, ale kde se nachází její deiktický střed. Odkud se ta lidová píseň zpívá? Ano, je někde mezi Tisou a Dunajem, ve Velké uherské rovině. Tam – celkem nepřekvapivě – leží deiktický střed maďarštiny, tam se narodil maďarský národní básník Sándor Petőfi, odtamtud se mluví, píše a zpívá maďarsky, dokonce i když jste někde docela jinde.