Marguerite Durasová: Milenec. Skandální příběh zakázané lásky čínského miliardáře a francouzské dívky

Ve vltavské Četbě s hvězdičkou tentokrát uvádíme milostný příběh z meziválečné Indočíny, vrcholné dílo nejvýraznější francouzské spisovatelky 20. století Marguerite Durasové. Hluboce osobní a mimořádně osobitý román o skandální lásce mladičké francouzské dívky a čínského miliardáře poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání. Pořad není vhodný pro děti a mladistvé.

Rozhlasová úprava: Ludvík Němec
Účinkuje: Jana Štvrtecká
Překlad: Anna Kareninová
Režie: Lukáš Kopecký
Premiéra: 15. 11. 2020
Natočeno: v brněnském studiu Českého rozhlasu
Pořad není vhodný pro děti a mladistvé.

Když Marguerite Durasová vydala v roce 1984 svou vrcholnou knihu Milenec, bylo jí téměř sedmdesát. Měla za sebou obdivuhodné dílo literární, dramatické i filmové. V knize se objevila řada postav a námětů, o nichž Durasová psala už dřív, vlastně téměř celý život. A přece ten útlý románek vzbudil v literárních kruzích senzaci a v těch mimoliterárních se psalo a mluvilo dokonce o skandálu, podobnému tomu v knize:

„Prý je to nějaký Číňan, syn toho miliardáře z vily u Mekongu! A ona – z rodiny bílých darebáků! Děje se to večer co večer v jedné vykřičené čtvrti v Šolonu. Večer co večer si ta malá nestoudnice nechává hladit tělo nějakým špinavým miliardářským Číňanem. Přitom chodí do lycea, kam chodí i bílé holčičky, malé bílé sportovkyně, které se učí plavat v bazénu Sportovního klubu. Jednoho dne jim zakážou s ní mluvit. Žádná s ní už nepromluví.“

Jenže každý, kdo by v knize hledal jen erotickou senzaci, neodejde tak docela ukojen. Milenec totiž nabízí prožitky nejen smyslné, ale především ty literární. Mimořádný styl a tvar, jemuž se až v dnešních dobách říká „autofikce“, dává příběhu bezvýchodné lásky samotné autorky naléhavost až sugestivní. Durasová to jednou shrnula se svou obvyklou přesností i přísností k sobě samé:

Vytvořit bezvýchodnou situaci je pro mě ukojení, kterému se říká literatura.
Marguerite Durasová

Kniha získala nejen řadu prestižních literárních cen, ale především miliony čtenářů po celém světě. Jistě tomu napomohla i působivá filmová adaptace z roku 1992, jež se dočkala Oscara i Césara. Od Durasové se ovšem film i její režisér J. J. Annaud dočkali jen hněvu a opovržení – což vyústilo v gesto v literatuře nevídané: Durasová napsala celou knihu znovu, údajně aby pod titulem „Milenec ze severní Číny“ očistila příběh od filmových laciností.

V překladu Anny Kareninové ji do sedmidílné četby na pokračování upravil Ludvík Němec, v režii Lukáše Kopeckého čte Jana Štvrtecká. Ta se musela umělecky vypořádat i s tím, že příběh vypráví současně mladá dívka i zralá žena, vždy však mimořádná Marguerite Durasová…

Spustit audio

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.