Marguerite Durasová: Milenec. Skandální příběh zakázané lásky čínského miliardáře a francouzské dívky

Ve vltavské Četbě s hvězdičkou tentokrát uvádíme milostný příběh z meziválečné Indočíny, vrcholné dílo nejvýraznější francouzské spisovatelky 20. století Marguerite Durasové. Hluboce osobní a mimořádně osobitý román o skandální lásce mladičké francouzské dívky a čínského miliardáře poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání. Pořad není vhodný pro děti a mladistvé.

Rozhlasová úprava: Ludvík Němec
Účinkuje: Jana Štvrtecká
Překlad: Anna Kareninová
Režie: Lukáš Kopecký
Premiéra: 15. 11. 2020
Natočeno: v brněnském studiu Českého rozhlasu
Pořad není vhodný pro děti a mladistvé.

Když Marguerite Durasová vydala v roce 1984 svou vrcholnou knihu Milenec, bylo jí téměř sedmdesát. Měla za sebou obdivuhodné dílo literární, dramatické i filmové. V knize se objevila řada postav a námětů, o nichž Durasová psala už dřív, vlastně téměř celý život. A přece ten útlý románek vzbudil v literárních kruzích senzaci a v těch mimoliterárních se psalo a mluvilo dokonce o skandálu, podobnému tomu v knize:

„Prý je to nějaký Číňan, syn toho miliardáře z vily u Mekongu! A ona – z rodiny bílých darebáků! Děje se to večer co večer v jedné vykřičené čtvrti v Šolonu. Večer co večer si ta malá nestoudnice nechává hladit tělo nějakým špinavým miliardářským Číňanem. Přitom chodí do lycea, kam chodí i bílé holčičky, malé bílé sportovkyně, které se učí plavat v bazénu Sportovního klubu. Jednoho dne jim zakážou s ní mluvit. Žádná s ní už nepromluví.“

Jenže každý, kdo by v knize hledal jen erotickou senzaci, neodejde tak docela ukojen. Milenec totiž nabízí prožitky nejen smyslné, ale především ty literární. Mimořádný styl a tvar, jemuž se až v dnešních dobách říká „autofikce“, dává příběhu bezvýchodné lásky samotné autorky naléhavost až sugestivní. Durasová to jednou shrnula se svou obvyklou přesností i přísností k sobě samé:

Vytvořit bezvýchodnou situaci je pro mě ukojení, kterému se říká literatura.
Marguerite Durasová

Kniha získala nejen řadu prestižních literárních cen, ale především miliony čtenářů po celém světě. Jistě tomu napomohla i působivá filmová adaptace z roku 1992, jež se dočkala Oscara i Césara. Od Durasové se ovšem film i její režisér J. J. Annaud dočkali jen hněvu a opovržení – což vyústilo v gesto v literatuře nevídané: Durasová napsala celou knihu znovu, údajně aby pod titulem „Milenec ze severní Číny“ očistila příběh od filmových laciností.

V překladu Anny Kareninové ji do sedmidílné četby na pokračování upravil Ludvík Němec, v režii Lukáše Kopeckého čte Jana Štvrtecká. Ta se musela umělecky vypořádat i s tím, že příběh vypráví současně mladá dívka i zralá žena, vždy však mimořádná Marguerite Durasová…

Spustit audio