Nová generace francouzského street artu – od portrétů fotbalistů k politickým sdělením
12. říjen 2020
Street art, neboli umění ulice, zažívá ve Francii rozmach po roce 1968 a naplno se rozvíjí v 80. letech. Za jeho neoficiálního zakladatele je považovaný Ernest Pignon-Ernest.
Všechny epizody
-
1
Franck Conte: Street art je pomíjivé umění, co dáte ulici, patří ulici
-
2
Mahn Kloix: Nikdo nesmí říkat, jaký má street art být. Každý ho může uchopit, jak chce
-
3
Murad Subay: Jsem přesvědčený, že každý člověk může být umělec
-
4
Cros2: Vidíte něčí práci a říkáte si „Sakra, tak teď musím udělat ještě něco lepšího!“
-
5
Manyoly: Ve street artu se pohybuje čím dál více žen
V jeho stopách jdou dnes stovky umělců, kteří se zmocňují veřejného prostoru v Paříži, Toulouse, Bordeaux, ale i v menších městech, v nichž na zdi umisťují své malby, plakáty, nálepky nebo tagy. Jednou z mekk street artu je i kosmopolitní město Marseille. Pojďte se podívat do galerie pod širým nebem středomořského přístavu, možná budete překvapení, jaká témata současnou generaci umělců zajímají.
Nejposlouchanější
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
-
Pavel Novotný: Babička. Osudy jedné svérázné, impozantní i groteskní stařeny
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Jean-Claude Brisville: Rozhovor pana Descarta s mladým panem Pascalem. Střet tolerance a nadhledu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.