Sto let vášně pro umění: příběh Domu umění, který proměnil Ostravu

24 fotografií

Ostrava se na počátku 20. století proměnila v dynamické průmyslové a společenské centrum. Právě tehdy vznikla myšlenka Domu umění – instituce, která by prezentovala současné výtvarné umění, sdružovala umělce a plnila i vzdělávací roli. S jejím zrodem je neodmyslitelně spojen stavitel František Jureček, duchovní otec výstavního pavilonu. Slavnostního otevření 13. května 1926 se však nedožil, krátce před smrtí ale věnoval městu významnou část své sbírky: „Odhodlal jsem se zapůjčit svou sbírku 105 obrazů svému rodnému městu s přáním, aby obrazy tyto byly přístupny širší veřejnosti, a aby mého příkladu následovali také jiní.“

Galerie se brzy stala důležitým kulturním centrem a jejím posláním bylo zpřístupnit umění co nejširší veřejnosti, včetně studentů a sociálně slabších.

Další vývoj instituce ovlivnily dějinné zvraty – válka i proměny po roce 1948. Přesto galerie přežila a postupně rozšiřovala své sbírky, ať už o moderní české umění, nebo starší evropská díla. Dnes Galerie výtvarného umění v Ostravě spravuje rozsáhlé fondy, knihovnu i archiv a vedle výstav nabízí také edukační programy a odborné zázemí. I po sto letech tak naplňuje původní ideál svého zakladatele: zpřístupňovat umění a kultivovat společnost.

V pořadu promluví ředitel galerie Jiří Jůza, historik architektury Martin Strakoš, hlavní kurátorka Renata Skřebská, edukátorka Jana Sedláková, vedoucí knihovny a archivu Gabriela Pelikánová a restaurátorka Dominika Kozera Dworoková.