Kultovní deska Nebe je rudý, která propojuje texty Jáchyma Topola a hlas Moniky Načevy, se vrací. „I po třiceti letech jde o silnou výpověď,“ říká zpěvačka

11. květen 2026

Mozaika

Temná poezie, syrová energie devadesátek a album, které dodnes působí neuvěřitelně současně. Kultovní deska Nebe je rudý, na které se potkaly texty Jáchyma Topola a nezaměnitelný hlas Moniky Načevy, se po třiceti letech vrací. Poprvé na vinylu a také se speciálním výročním turné. Jak se dnes Monika Načeva ohlíží za deskou, která ovlivnila celou generaci? A proč její síla funguje i po třech dekádách?

„Před třiceti lety jsem byla mladá a zajímaly mě jiné věci. Toto album pro mě nicméně bylo ponorem do hudby a kultury,“ říká Načeva o albu Nebe je rudý, které po třiceti letech vychází poprvé na vinylu. „V roce 1996 jsme byli mladí a trávili jsme všechen čas spolu, dokonce jsme spolu žili. Bylo to silné,“ doplňuje hudebnice.

Tehdejší Praha a devadesátková klubová scéna se do alba Nebe je rudý podle Načevy jednoznačně promítla. Album nicméně i po třiceti letech stále oslovuje mladé posluchače, kteří devadesátá léta nezažili. „Když je něco dobré, najde si to svou cestu,“ dodává. „Deska je pro mě kultovním dílem i osobní výpovědí,“ míní.

Texty Jáchyma Topola jsou syrové a poetické zároveň. „Když jsem dělala první desku, tak jsem hledala texty, sama jsem nic napsat nedokázala. Pak se ke mě dostala Topolova sbírka Miluju tě k zbláznění a podvědomě jsem se zamilovala,“ vzpomíná Načeva.

autoři: Naděžda Hávová , František Šedivý