Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
Poslechněte si příběh patnáctileté židovské dívky, která se stane vojenskou prostitutkou, aby se vyhnula plynové komoře a přežila holocaust. Z Lustigova románu Krásné zelené oči − jediné české knihy nominované na Pulitzerovu cenu − čte Josef Vinklář. Online po dobu osmi týdnů po odvysílání. Vzhledem k prezentovanému příběhu, prostředí i charakterům postav obsahuje četba expresivní scény a výrazy.
Krásné zelené oči napsal Arnošt Lustig na počátku milénia. Doma román nevzbudil větší ohlas. Po přeložení do angličtiny však získal okamžitou pozornost tisíců čtenářů a nominaci na Pullitzerovu cenu v roce 2003.
Příběh líčí osudy patnáctileté židovské dívky Hanky Kaudersové, přezdívané Kůstka, která v nevěstinci nacistického lágru obětuje svoje tělo, aby přežila. Vydává se za českou árijku. Musí snést nejhlubší ponížení a zároveň se vyrovnat se svým svědomím, které jí denně pokládá otázky, zda má vůbec právo žít.
Lustigova próza má napínavý příběh, zároveň je úsporná a zdrženlivá, pokud jde o líčení fyzické a duchovní krutosti.
Lustig dal Kůstce, když stála na rampě v Osvětimi, číslo 36. Stejné číslo měl v koncentráku i on sám. Jde o číslo symbolické. Podle židovské legendy spočívá svět na šestatřiceti spravedlivých, kteří o svém poslání nevědí...
Rozhlasová četba na pokračování vznikla v roce 1993 exkluzivně přímo z rukopisu připravovaného románu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Mark Ravenhill: Angela. Daniela Kolářová v roli ženy, která nepoznává svého syna
-
Rozhodněte, která skladba rozezní varhany u sv. Víta. Poslechněte si tři kompozice a jednu vyberte!
-
John Irving: Svět podle Garpa. Tragikomický světový bestseller v podání Michala Bumbálka
-
Osudy Ladislava Heryána. Vzpomínání katolického kněze, filozofa, hudebníka a pedagoga
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
